Akce eMKá 4

O pololetních prázdninách proběhl třídenní výlet do Moravského Krumlova – Akce eMKá. Výletu se zúčastnilo 9 dětí a 4 vedoucí, jmenovitě Denča, Kikča, Medúza, Jurka, Koleje, Murlock, Šimon, Jája a Veverka. Z Vedoucích Moris, Koub, Pepís a Karas.

Akce se nám vyloženě povedla. Našlapali jsme 21,5km, oslavili Koubovi osmnáctiny a zdolali jsme stezku odvahy.

Pátek

Sraz jsme měli už v 7.30 na Hlavním nádraží. Poté jsme z koleje 5A vyrazili vlakem směr MK. O zastávku dřív – v Moravských Bránicích nás čekal přestup do druhého vagónu, abychom jeli do Krumlova a ne do Ivančic. Deset minut uplynulo jako voda a už jsme byli na osamoceném nádraží Krumlova. Čekal nás 3km pochod s krosnami. Medúza nás vedl po modré turistické k prvnímu vztyčnému bodu – kostelu sv. Floriána. Chvíli jsme si odpočali, slezli jsme příkrý kopec dolů a došli jsme na náměstí. Odtama nás Moris vedl už jen kousek do školy. Na ten poslední kousek cesty začalo poprchávat. Byla zima, ale stejně padala voda a ne sníh. Škoda toho 🙂 . Ve škole jsme obsadili kuchyňku, 2 třídy a tělocvičnu. Po ubytování se jsme šli zahrát ven hru.

Po prolezení nejbližšího okolí školy se děti rozutekly do centra města, kde měly za úkol sehnat od 4 neznámých lidí kresbu motýla. Dále měly napočítat počet oken zdejší pošty. Rozhodoval čas. Vítězi byli Šimon s Jájou, kteří bez problému splnili úkoly a dorazili první do školy. Po hře jsme si dali gulášovou polévku s chlebem, kterou nám Koub připravil. Polední klid jsme začali vyplňovat kartičkami Bang, až se najednou polední klid ukončil a přešli jsme na program hraní karet, neboť je hráli opravdu všichni. Starší hráli zvlášť a vedoucí učili mladší, jak hrát.

Po kartičkách jsme se šli trochu rozhýbat do tělocvičny. Zahráli jsme hodně pohybovou vybíjenou. Míč vzduchem jednom svištěl. Vystřídali jsme snad všechny varianty vybíjené – od klikovací přes vracečku až po kapitány. Po asi hodině aktivního sportu jsme šli hrát zas něco klidnějšího.

Přesunuli jsme se do jídelny a zahráli taktickou hru – Sedanou. Každý si vzal židli a sedl si s ní libovolně do prostoru. Následně byl vybrán jeden dobrovolník co se zvedl a šel za dveře. Tím se uvolnila jedna židlička. Úkolem toho dobrovolníka bude po začátku hry sednout si na volnou židli. Smí pouze chodit, zatímco ostatní mohou běhat. Zbylí sedící hráči mají za úkol přesedat si tak, aby udrželi volnou židli co nejdále od dobrovolníka. Zvednutí mohou být zároveň maximálně 2 hráči. I když se to nezdá, v reálu je to celkem těžký úkol a dobrovolník si dokázal sednout v rozmezí 19-90s, dle zvolené taktiky.

Po večeři se zahrála hra na Vraha. Po Vrahovi jsme ve škole zahráli Aktu X. Noční akční hru ve škole. A že se podařila zahrát perfetně! Mimozemšťané byli vždy nějak kreativně schovaní a najít je dalo práci. Ale vyplatilo se a třeba Medúzovi se podařilo nasbírat asi 16 lístečků. Po aktě X dorazili Pepís s Karasem a dovezli zásoby. Vyskládali jsme je, šli jsme se osprchovat a pak už spát.

Sobota

V sobotu budíček v osm ráno. Následovala hodinová rozcvička. Po rozcvičce snídaně – jogurt s kukuřičnými lupínky, marmeládou a kakaem. Dále pak bodování a po bodování příprava na celodenní výlet. Cílem výletu se stal vodopád u Rokytné. Po prvních pár set metrech jsme si zkontrolovaly povinnou výbavu a vysvětlili si hru pašerák. Každý si vyrobil 3 lístečky se svým jménem. Úkolem bylo v hodině vytratit co nejvíce svých lístečků tak, aby je nikdo nenašel. Jakmile všichni kolem lístečku prošli, zakřičelo se stát. Dokázal-li najít svůj lísteček do 30 sekund, byl uznán bod. Pokud byl lísteček odhalen někým jiným, vzal si jej k sobě a získal tak bod pro sebe. Tuto pochodovou hru jsme hráli přesně hodinu.

Po odlovení kešky uplynula hodina. Došli jsme do Rokytné na dětské hřiště, kde je naše oblíbené dětské hřiště s kolotočem. Chvíli jsme si pohráli. Vyzkoušeli jsme si opičí dráhu a pokračovali jsme k vodopádu. U vodopádu jsme se vyfotili a odlovili další kešku s příznačným názvem vodopád. Od vodopádu jsme se přeorientovali z modré turistické na zelenou naučnou stezku. Po té jsme šli po zbytek dne. Cestou jsme hráli Olagaly, při kterých Veverka předvedl manévr pádu pod zábradlí. Tak tam chvíli Veverka vysel 2 metry ve vzduchu a bylo mu to málo platné, Olagalové jej stejnak dostali. Po ukončení kola mu vedení pomohlo vyhrabat se ven a pokračovali jsme dál.

Před 18. hodinou jsme se konečně dostali do školy. Koub uvařil Rizoto s kuřecím masem. To jsme si pochutnali. Po té výborné večeři jsme si zahráli Aktivity pod vedením Pepís. Po aktivitách jsme odehráli naši tradiční hru Bulánci. Po Buláncích následovala tělocvična s vybíjenou a lanovými hrami. Po lanových hrách už začínalo být celkem pozdě a byl čas oslavit Koubovy osmnáctiny. Karas s Morisem dali Koubovi hobla. Osmnáckrát o Veverku. Následovala gratulace a jídelní obžerství. Koub vytáhl rychlý špunty, medovník a drobné pečivo. Slavilo se a slavilo. Koub se v sobotu stal plnohodnotným vedoucím a zletilým mládencem.

Po oslavě děti ještě chroupaly tyčinky u kartiček, které zastřešil Karas s Pepís. Mezitím Moris s Koubem připravili stezku odvahy a začali odebírat pomalu děti na „pomocné práce“. Někteří šli umývat nádobí, jiní vynášet koše….a ti poslední 3 starší, ti šli kopat zákopy  🙂 . Nezapomenutelný výraz ve tváři těch starších. To jdeme kopat jakože teď? Odpověď ano, teple se oblečte. Samotnou stezku pak vzali více méně během v rekordních časech. Dle očekávání.

Po stezce odvahy následovalo koupání a spánek. Všichni plní zážitků ze stezky. Vše O.K.

Neděle

V neděli v brzkém ránu překvapil děti poplach. Všichni se oblékli, obuli a vyšli před vchod. Tam si zacvičily 10 dřepů a mohlo se jít znovu spát. Ráno byl budíček v osm. Hodinová rozcvička. Snídaně v podobě chlebů s marmeládou či mazacím sýrem + kakao. Hygiena, bodování a dopolední program. V rámci dopoledního programu jsme si zahráli hru Na hamounka, kdy se děti střídají u házení kostkou. Pokud padne šestka, jde si dítě obléct šalu, čepici, rukavice a jde si příborem ukrojit tolik čokolády, dokud jej nevystřídá další šťastlivec s šestkou. Po snězení celé čokolády se vystřídalo kyselé za sladké. Hrál se kyselý úsměv.

Nakrájel se citrón na kolečka jeden šťastlivec jej dostal do pusy. Po příchodu hadače měl minutu a 2 pokusy na uhádnutí, kdo má citrón. Kikině se povedlo vybrat si příliš velký citrón. Navíc ji zaskočila kyselost citrónu. Sice nebyla odhalena, ale Kikině se povedlo na konci vyplivnou citón takovým způsobem, že měla dlaně plné slin a jedna dlouhá ji ukápla na zem. Chuťovka  🙂

Po obědě jsme uklidili školu a přesunuli se na nádraží. Během hodiny čekání jsme ještě zahráli cukr káva limonáda a trojnožku. Cesta domů trvala půl hodiny a po návratu na nádraží nás už čekali rodiče. Třikrát jsme zvolali výletu nazdar a tím celá akce eMKá 4 skončila.

Díky všem účastníkům a těším se na pokračování zdařilé série Moravský Krumlov.

Moris

Do Kamzíku mě přibrali na základní škole Pohankova ve 2.třídě. Nábor prováděli Pepís a Karas a v té době jsem si řekl proč to nezkusit. Již od první schůzky jsem se stal aktivním členem a bavím se tím doteď. V kamzíku jsem poznal fajn lidi, které bych nejspíš nikde jinde nepotkal a navštívil jsem tolik míst kam bych nikdy jindy nevstoupil. A to je můj důvod proč tu být. Zábava, kamarádi, poznání, hobby. Jsem členem tohoto oddílu od středy 8. září 2004. a od té doby jsem prošel pozicemi rádce skupinky, praktikant, etapovkář, hlavní vedoucí přes školní rok, až po funkci hlavního vedoucího na letním táboře, kde jsem setrval 4 roky až do ostěhování z Brna. Nyní pomáhám oddílu na dálku správcováním webu a programováním drobných funkcí, které oddíl potřebuje. A samozřejmě dál jezdím na výlety a tábory, neboť to se dá stíhat i z velké dálky. Moje aktivita pro oddíl přeskočila z klubové na unijní. V současné době zastávám pozici Místonáčelníka pro členskou základnu na Ústředí České tábornické unie.

Výletu se zúčastnili:

2 komentáře u „Akce eMKá 4“

Komentáře nejsou povoleny.