Poznávání mokerských zákoutí

Začátek září nám přinesl deštivé počasí, a to vydrželo i na dnešní náborový výlet. Všichni by nejradši zůstali zalezlí doma pod dekou, ale pár odvážlivců s námi vyrazilo na výlet. Bohužel se nedostavil nikdo z nováčků, a tak mokerská zákoutí (a to doslova mokerská :D) vyrazily poznávat známé tváře – David, Had, Jája, Krokodýl, Marek a Šíma. Z vedení přišli Granko, Jurka, Kahunas, Koleje, Medúza a Veverka. Sešel se nám tak pěkný počet – jeden člen na jednoho vedoucího.

Pěšky jsme vyrazili na konečnou autobusu v Mariánském údolí. I když naše hřiště bylo plné kaluží, i tak jsme zahráli pár her s míčem. Počasí moc nepřálo, lehce nám pršelo už od samého rána. Tak jsme původní naplánovanou trasu trošku zkrátili, abychom domů nedošli tolik promoklí. Vedení pro děti vymyslelo naučně poznávací hru, která vedla přes známá místa jako Kadlcův mlýn či na Muchovu boudu, ale také na schovaný Horákovský hrad, který byl největším problémem. Někteří cestu znali, další ji našli díky rozcestníku a modré turistické značce, ale pár jedincům se povedlo se ztratit. Naštěstí ne daleko, a cestu na hrad našli! Všichni jsme se pak sešli v cíli, kterým byla lesní knihovnička u borovic u prvního rybníka.

Během hry se nám rozpršelo víc. Rozhodli jsme se tedy okolo 14 hodiny výlet ukončit. Rozdali jsme nálepky, nasedli do autobusu a vyrazili domů. Schovat se pod peřinu, dát si horký čaj, a doufat, že nikdo ze zúčastněných nebude nemocný!

– během výletu jsme bohužel nepořídili žádnou fotografii –

Granko

Do našeho oddílu chodím již pěknou řádku let. Pamatuji si ještě doby, kdy jsme byli jeden oddíl s TK Dřevaři a jezdili na Stálkov. Začalo to dětskými hrami, schůzkami, přecházelo to na víkendové a vícedenní výlety, až jsem okusila i co znamená jet na tábor. Tohoto kroužku jsem se chytla a to na tolik, že tu za těch pár let stojím jako vedoucí. Nejenže jsem se zde naučila spoustu nových věcí a dovedností, našla jsem zde i skvělé kamarády.

Výletu se zúčastnili: