Organizace Kamzíci v podobě, kterou známe dnes, existuje asi od roku 2002. Od této doby jsme organizační jednotkou České tábornické unie (dále ČTU). Do roku 2004 jsme fungovali bez právní subjektivity. Od tohoto roku jsme plnohodnotnou součástí (podle NOZ od r. 2014 tzv. pobočným spolkem) ČTU.
2008 – nyní
První tábor v Matějovci. Padík nás seznámil s Čochtanem a 23. oddílem. Začalo to Novou zemí.
Za další roky se nám povedlo rozšířit členskou základnu. Nabrali jsme další nováčky, ti předešlí se již stali staršími členy a naše výlety se dařily. Klubovnu jsme měli v Salesiánském středisku, později ZŠ Holzova. Přesto, že jsme měli klubovnu o 10 minut blíž než předtím, stále jsme usilovali o to, mít vlastní klubovnu a mít ji ještě blíže náměstí Karla IV. Zatím jsme nic nenašli.
Kamzíci si založili vlastní internetové stránky. Zdaleka se nepodobaly těm dnešním. Vlastně byly celkem jednoduché. Jednalo se o jednu stránku plnou textu. Bez obrázků, bez grafiky webu. Prostě jenom text. Časem Stoupa s Karasem stvořili pokrokový web té doby. Na stránku se daly psát komentáře, kterýkoliv vedoucí se mohl přihlásit a napsat sám novinku, web byl plný obrázků a nebylo potřeba žádného nainstalovaného softwaru na PC. První novinka na webu byla z roku 2007 a jednalo se o výlet na Hády. Spolu s webem jsme začali zapisovat bodování na stránky, stejně tak kroniku a kytičky. Na webu tak bylo vše, co jsme dříve museli tahat po papírech a mít je v klubovně.
V tom stejném školním roce jsme poprvé vyrazili na jiné tábořiště, než na jaké jsme byli zvyklí. Místo na Stálkov jsme jeli do Matějovce. Byl to tábor, na kterém jsme byli sami a přitom byl jen o vesnici vedle, než je Stálkov. Příroda pro nás tedy byla stará známá a na novém tábořišti jsme našli nové kamarády. Za tento přesun vděčíme zejména Padíkovi, který nás seznámil s Čochtanem, toho času vedoucím 23. skautského oddílu.
2004 – 2007
Získání právní subjektivity, zvolen nový náčelník Matouš.
Hledání nového místa. Založení slušného webu.
Z počátku bylo k vyřešení kvanta věcí. Neměli jsme klubovnu, sklad, tábořiště, web, ba skoro ani členy. Členů jsme měli pomálu. Pár členů jsme sice již ve členské základně měli, ale bylo třeba udělat nábor. Takový nábor, aby oddíl doplnil počty a mohl dělat zajímavé výlety. To byla priorita číslo jedna. V novém školním roce se klubu povedlo vyřešit většinu těchto problémů. Měli jsme 10 aktivních členů. Klubovnu jsme měli u Klobouka ve sklepě, sklad se zrodil u Pepís doma, tábořiště jsme domluvili opět ve Stálkově se Dřevaři a web se odložil na později. Všechno bodování se psalo na papír a vyvěšovalo v klubovně. Na papíře se také posunovala jednou za měsíc taková kytička. Kytička lezla po stonku nahoru a kdo ji měl právě nejvýš, ten měl nejvíce bodů. To vše bylo v klubovně. Kronika se nevedla.
2002 – 2003
Založení Tábornického klubu Kamzíci Brno v České tábornické unii. V té době byl náčelníkem klubu Karas, byl z nás nejstarší (hned po Ondrovi).
Společné tábory na Stálkově spolu s Dřevaři.
Vlastní schůzky v Líšni, společné výlety s Dřevaři, některé vlastní.
Rok nebo dva tento systém oddělených schůzek fungoval, ale vedoucí i děti navzájem se vzdalovali a oddíl se začal půlit. Ondra si vzpomněl, že v mládí fungoval oddíl Kamzíci a že jej zastřešoval právě Lišák. Ondra jej tedy zkontaktoval a Lišák laskavě svolil, že smí navázat na tradici Kamzíků. Ondra se domluvil s hlavním vedoucím Dřevařů – Jurisem, že oddělení Kamzíků od Dřevařů je časem nevyhnutelná záležitost a že lepší by bylo oddělit se v dobrém, než pak být léta poštvaní proti sobě. Juris dal Ondrovi za pravdu a tak mu dal i svolení, že se smí od Dřevařů oddělit. Tak vznikli Kamzíci Brno. Po dvou letech pak dostali Kamzíci právní subjektivitu. Vznikl tedy klub, který již dnes tak dobře známe, ČTU – T. K. KAMZÍCI Brno.
1995 – 2001
Dochází k náboru dětí, jako jsou Matouš, Stoupa, Karas, Kýbl a spol.
Kamzíci de-facto neexistují. Jsou součástí Dřevařů. Jezdí na schůzky do Husovic, na tábory na Stálkov.
Do oddílu Dřevaři, který byl veden Jurisem, byli v rámci obvyklého náboru přijaty děti jako jsou tito: Matouš, Trejpa, Karas, Klobouk, Kikina, Stoupa, Kýbl. Dále Hanka, Pepís a další. V té době býval hlavním vedoucím na táboře Ondra Němec. Ten s Jurisem a laskavým svolením Lišáka založil klub Kamzíci v Líšni. Kamzíci organizovali vlastní schůzky a výlety. Na tábory jezdili společně s Dřevaři, podobně se účastnili i větších výletů. Postupem času se vedení Kamzíků ujal Karas. Vedoucím tábora Dřevařů se stal Trejpa. Postupem času společných akcí Kamzíků s Dřevaři ubývalo a zůstal pouze společný tábor. Ten byl po čase také rozdělen na dva samostatné.
1965 – 1994 – původ názvu
V roce 1965 bylo založeno tábořiště ve Stálkově. Jmenovalo se Skalní městečko Stálkov a zakládající organizací bylo skautské středisko. Tohle středisko mělo své skautské oddíly Skaláci, Dřevaři, Mravenci a Kamzíci. Všechny tyto oddíly se podílely na vzniku tábořiště a také jej všechny oddíly aktivně používaly. Každý oddíl měl svoji členskou základnu s vyhrazeným časem, kdy mohl tábořiště používat.
Kamzíci a Dřevaři
Ve vedení byli v té době lidé jako je Lišák a Kolman. Po letech, kdy oddíl pomalu ztrácel vedoucí (založili rodiny) došel Lišák k návrhu, že se spojí s oddílem Dřevaři. Tak se tedy po odsouhlasení zbývajících vedoucích i stalo. Kamzíci přešli ke spřátelenému oddílu Dřevaři a pod jejich záštitou pořádali schůzky, výlety i tábory. Jedno z dětí, co přešlo od Kamzíků k Dřevařům, byl tehdy Ondra Němec. Ondra prošel oddílem Dřevařů. Časem se z dítěte stal vedoucí a z vedoucího se stal vedoucí s důležitějším slovem.
Poznámka pod čarou
Autoři článku neručí za zcela přesnou interpretaci některých událostí a jejich datování. Pokud jste zjistili, že víte něco víc, dejte nám vědět a pokusíme se historii uvést na pravou míru.
Historii píšou vítězové. Věříme, že zde není poražených a tak se na historii můžou podílet všichni.