Detektivka

detektivka-logo

Základní informace

Termín tábora:  29.-17.8.2013

Vedoucí tábora: Tomáš „Stoupa“ Novotný

Programový vedoucí: Marek „Moris“ Vach + Tomáš „Stoupa“ Novotný

Kuchař: Luboš Křivánek + Kuba „Koub“ Řezníček

Zdravotník: Iva Knoblochová

Fotky z tábora

Šifry z pokladovky

Pokladovka starší:

Družinkové pokřiky

Inspektor Josef Brůžek

Náš znak je dýmka, naše barva modrá,

máme Josefa Brůžka, našeho inspektora.

  • Kuba, Miki, Hanka, Radek, Kahun

 

Strážmistr Bedřich Jarý

Případ jako ten les šerý, vyřeší náš Béďa Jarý.

  • Dave, Murlock, Kit, Bára, Kaštan, Veverka

 

Policejní rada Karel Vacátko

Karel cosi to je fuk, na jazyku máme suk.

  • Kubrt, Jurko, Mates, Kikina, Luhas

 

Detektiv Václav Mrázek

Václav Mrázek ten má lupu, detektiv je od mala,

červené má doma kupu.

  • Maty, Honzík, Deniska, Padák

Diplomy

Diplomy-2013-1

Přepis táborové kroniky

Den první – pondělí 29.7.

Na hlavním nádraží jsme se sešli v hojném počtu a v 9:20 vyrazili vlakem. Po cestě se nám porouchala mašinka, ale vyměnili ji a v klidu jsme dorazili do Dolního Bolíkova. Odtud 11km pěšky do tábora. S posledním příchozím se letos poprvé rozezněl tam tam a zavelel přípravu na koupání, kterou všichni přivítali. Děti byly nastoupené ihned a tak jsme došli k Hlaďáku, vykoupali se a zpět do tábora. Počasí si dalo na čas. V zápětí se spustil déšť, který v mžiku přešel v pořádný slejvák. Krásné to přivítání. Děti se schovaly do stanů, navlíkly se do holínek a pláštěnek a bylo tedy vše v pohodě. Po cca 20 minutách jsme se sešli všichni v jídelně, kde proběhlo nějaké to malé seznamování a také byly rozděleny družinky. Nakonec jsme dětem představili hit letošního léta. Hit větší než reklamy od T-Mobile a žádanější než slevy Kauflandu – stan Deluxe. Ten je vyjímečný nejen fajnovou výbavou, a luxusní lokalitou s výhledem na louku, ale i tím, že obyvatelé jsou osvobozeni od nočního hlídání a ranní rozcvičky. Pro první večer byly tajným hlasování vybráni ze 4 nejhodnějších Murlock a Padák. Trocha večerního zpěvu a spánek. Dobrou noc.

  • Vítězný pokřik: skupinka D

Stany nám postavil Koub a nás nebolel ani kloub.

 

Den druhý – úterý 30.7.

Dnešní ráno začalo vcelku pěkně. Rozcvička, ranní koupání, nástup a před bodováním jsme dětem dali do pucu stany – hambálky, podlážky apod. Taky jsme dětem vysvětlili, jak je to s bodováním pořádku atd. V dnešním dopoledni jsme se rozdělili na skupinky – chystání Táborového ohně, dodělávání latrín, hry a služba v kuchyni. Celé nám to přerušili Luboš a Koub s výborným obědem – polévka a rýže s kuřecími kousky. Po poledním klidu jsme pokračovali v dřevěněním. Hra o nejdelšího dřevěného hada, kterou vyhrála družinka D pod vedením Kubrta. Po skončení se dřevo uklidilo, skupinka vyvolených šla se Smrkym dodělat Táborový oheň, Karas s Pepís začali stavět Kancl stan v Bažině a Příšera si zase šel lehnout s tím podivným zánětem v uchu. Dnešní odpoledne též patří bojovce – Vlajce. Naštěstí se nikdo nezranil a malý Honza Němec se osvědčil jako šikovný plazič. Okoupali jsme se a uklidili okolo Táborového ohně. Potom následoval nástup a po něm večeře. Chystání scének se protáhlo až do půl deváté a tak jsme zapalovali oheň těsně před setměním. Stoupa, jako vedoucí tábora, nás naposledy přivítal v táboře, zahrála se scénka, ve které účinkovala polovina děti a tradičně v ní zazářila naše hvězdička Denča. Zahajovací oheň jsme neprotahovali a tak se šlo kolem desáté spát.

  • Vítězný pokřik: skupina D

Dřeva sběr po ránu, jsme zas plní elánu.

 

Den třetí – středa 31.7.

Ráno nás probudilo mezi mraky prokukující sluníčko, které nám k obědu vykouzlilo pěkných 23°C. Po snídani proběhlo škrábání brambor, osobní hygiena a nakonec rajóny rojnicí. Když bylo v táboře pěkně uklizeno, nasvačili jsme se a vyrazili na drobnou vycházku do okolí. S dětmi jsme navštívili Taklawakan, vysílač Rožnov, studánku u Rožnova a bizoní farmu. Zahráli jsme také několik her. Když jsme se vrátili, Stoupa s Matoušem akorád dostavěli táborový sušák na louce a Karas s Pepís se vrátili z Dačic s nákupem a s Příšerou, který dostal antibiotika na svůj nový zánět zvukovodu a Morise, který musel na pár dní do Brna – pracovně (pompo). Následoval opět výtečný oběd od našeho Luboše. V poledním klidu několik dětí napsalo domů, asi aby se rodiče nebály po včerejší průtrži mračen, která nepěkně pomlátila okolní lesy. Odpočatí jsme se s dětmi vydali na několik her mimo tábor. Co bylo nemilé, zjistili jsme od několika kolemjdoucích v táboře, že nám nějaký zloduch odcizil celý stan Deluxe, po kterém nezůstalo ani Ň. Následovala první etapová hra – O jména. Družinky musely najít symbol, barvu a podle indícií identifikovat svého vrchního vyšetřujícího. Na výběr byly špičky české kriminalistiky, resp. československé špičky – policejní rada Vacátko, strážmistr Jarý, detektiv Mrázek a inspektor Brůžek. Po hře proběhla svačina a hra Focení zvěře. Večer strávily děti hrami u táborového kruhu s Pepís, zatímco Stoupa, Matouš, Moris a spol. naplánovali noční hru. Jednalo se o pochod naslepo s cílem vrátit se do tábora. Děti měli zavázané oči, chytly se provazu a s důvěrou pochodovali za vedoucím Matoušem a Stoupou. Pochvalu si zaslouží většina dětí, protože po příchodu do cíle hned poznali stromy z rožnovské studánky, a tak poslední skupinka dorazila ve 22.30. Plní zážitků jsme usnuli.

  • Vítězný pokřik: Karel Vacátko

Deluxe pryč jedoucí, můžou za to vedoucí.

 

Den čtvrtý – čtvrtek 1.8.

V půl osmé nás probudilo sluníčko a teplé počasí pokračovalo až do večera. Dopoledne děti provázela tvorba vlajek a uzlování. Výborný oběd od našeho kuchařského týmu a po obědě děti vyrazily na VZP, tedy Valtínovská rozhledna, Zvůle – rybník a Ďáblův zadek. Po cestě žádné problémy, koupání na jedničku a rozhledna nově v květnu letošního roku otevřená. Super. Uťapaní se všichni vrátili něco málo po 20. hodině do tábora. Povečeřeli jsme, a protože tomu počasí přálo, šli jsme se dívat na nedalekou louku na hvězdy. Přijeli Padíci a Bára.

  • Vítězný pokřik: Bedřich Jarý

Už máme své vlajky, dáváme jim lajky.

 

Den pátý – pátek 2.8.

Na dnešek hlásí předpověď slunečný den a 31°C. Uvidíme, jestli se meteorologům předpověď vyplní, ale zatím to vypadá, že ano. Rozcvička, nástup, snídaně, bodování s trochou rozdávání eráru. Dopoledne vyplnily drobné hry, Matoušův azimuťák, uzlování s Ádou a tvorba vlajek. Na oběd nám Luboš s Koubem nachystali polévku s párkem a špagety. Po poledním klidu něco málo míčových her s Ádou a čeká nás další etapová hra. Doktor Nefárius by našim vyšetřovacím skupinám rád pomohl odhalit záhadu nesirkami zapáleného ohně, ale při zkoumání blízké Drsné planiny ztratil svoji periodickou soustavu prvků. Družinky ji našly, vyfasovaly zápalnou směs z hypermanganu, cukru, dříkem a prkýnkem pro zapálení ohně. Všem se podařilo zapálit ze směsi oheň a tak mohli všichni přistoupit k odhalení první indicie. V písku našli konec zápalné šňůry, ten zapálily a hořící šňůra jim vykreslila krásný obrys pravé ruky pachatele. Posvačíme a pustíme se všichni do chystání Táborového ohně.

 

Den šestý – sobota 3.8.

Ráno startujeme v 8:00 poplachem, abychom ušetřili čas před víkendovou výpravou do Slavonic (program celého výletu však zůstává před dětmi utajen). Stoupa vybouchává poplach na kolejnici, vedení utíká pomáhat dětem s balením výbavy na 2 denní výpravu. Děti sbaleny a následně zkontrolovány stavy batohů za 36 minut. Následuje klasický nástup. rychlé focení družinek, snídaně (mňam, obalované chleby ve vajíčku), hygiena a dobalení. Na cestu fasujeme balíčky a vyrážíme směr Slavonice (v 10h), s plánovanou zastávkou na představení Přepadení řopíků. Počasí hlásí 36°C a zcela jasno, takže začátek cesty po silnici je trochu krušný a pomalý, ale jakmile zacházíme do lesa, zrychlujeme. Jubilejní 10. Přepadení řopíků má plánovaný start na 14h; my přicházíme o půl druhé a máme tak čas na oběd – chleba se salámem. Přepadení je rozděleno na 3 části – seznámení s účastníky, reálná scéna opuštění českého opevnění našimi vojáky po podpisu Mnichovské dohody a fiktivní scéna bojů československé armády proti Němcům o řopíky. Během 3 hodinového představení si někteří stačili v úmorném vedru i schrupnout. Po ukončení bojů se děti rozbíhají po areálu, aby ukořistily prázdné nábojnice. S nasbíranými poklady vyrážíme na Bejčkův mlýn – zde koupačka, po níž všichni vypadáme jak vodníci zelení od řas a doplnění tekutin. Pak přesun kus nazpátky po červené na hráz a čekání na Matouše, který nám přiveze guláš a stany. Po výborné večeři večerní nástup a vzhledem k avizované noční bouřce stavíme stan na louce, děti se rozmisťují do stanů, vedení kolem nich a jdeme spát.

  • Vítězný pokřik: Béďa Jarý

Na poplach je třeba šátek, Moris dělá ve hře zmatek.

 

Den sedmý neděle 4.8.

Ráno se budíčkem v 7:00 budíme do mírného deště, provádíme rychlou rozcvičku s dobrovolným koupáním – voda je čistá a teplá. Děšť ustává a opět svítí sluníčko, balíme stany, dáváme si ranní nástup, snídáme rohlík se sýrem a vyrážíme na závěrečný úsek cesty do Slavnonic. Kousek před cílem nás opouští Stoupa s Morisem a utíkají do Slavonic kout pikle a chystat etapovou hru Čtete Timesy? 😛 Po příchodu se občerstvujeme, zatímco aktéři etapové hry – Zdenička a Katka Hošková se po domluvě s vedením v mírném přestrojení a se zvolenými identifikačními předměty rozmisťují do okolí náměstí. Cílem družinek je otázkou Čtete Timesy? najít 2 osoby s daným identifikačním znakem (pokrývka hlavy, náramek) dostat od nich indície a podle nich najít tajnou schránku s indícií. o mírném zdržení nakonec všechny družinky doputují ke schránce ukryté na vrcholku slavonické věže. Následuje oběd, společná návštěva věže a odchod. S nakoupenými sladkostmi a suvenýry vyrážíme ve stále úmorném vedru směr Stálkov, kde plánujeme navštívit tábořiště tábornického klubu Dřevaři, kam kamzíci dříve jezdili. S častými přestávkami k osvěžení dorážíme cca v 18 hodin na tábořiště a prohlížíme si tábor postavený ve skalách. Část vedení vyzvedává ve Stálkově Karas a vyjíždí do Brna. Zbytek vedení pod vedením Stoupy a Ády čeká ještě 6 perných kilometrů do tábora, neboť nebe potemnělo a blížila se bouřka. Nad Stálkovem před vstupem do lesa se vzhledem k hrozícím polomům rozhodujeme zůstat na poli. V silném dešti kolem nás z lesa, kde se vzala, tu se vzala, prochází Štěpánka – bývalá Kamzice a zve nás k Bobovi do Stálkova, kde je sama ubytovaná. Jakmile déšť trochu ustává, přesunujeme se do azylu k Bobovi (kamarád ze Stálkova). Batohy necháváme ukryté v suchu a hlídané Morisem. Jakmile déšť ustal, přesunujeme se zpátky k batohům, převlékáme se do suchého a vydáváme se na cestu. Na základě předpovědi pro nás po domluvě se základnou v táboře vyráží „záchranné“ vozidlo a zhruba od Bukového vrchu začíná postupně děti svážet do tábora. Tam se pořádně sušíme a dostáváme do bříšek teplou večeři.

 

Den osmý – pondělí 5.8.

Ráno klasicky budíček, rozcvička, nástup. A jelikož byla v neděli výprava, letecký den a sanita se přesunula na dnešek. Po letečáku sanita, která trvala celý den. Ve volných chvílích se hrálo detektivní pexeso, nějaké společenské hry a probíhala menší výuka šifer. Potom se dětem vysvětlila kartotéka, rozdali se jim kartičky a děti mohou začít s pátráním. Na oběd pak rizoto, a odpolední klid. Poté pak odpolední rukodělné dílny. Letos jsme nebatikovali, ale otiskávali na trika ruce. Některé pak napadlo si tam obtisknout nohy, botu nebo ucho. Jelikož pak děcka byly špinavé, tak následovala koupačka s člunama a bitva s vodními pistolemi. Pak nástup a večeře. Po večeři bylo ještě světlo, tak se zahrála Morisova bojovka. Úkolem bylo brát šátky z kruhu, aby je vedení nechytlo. Žlutý šátek za více bodů, červený za méně. Dopadlo to dobře, až na nějaká menší zranění. Pak ještě večerní zpěv, zuby a spát.

  • Vítězný pokřik: Prší, prší…

 

Den devátý – úterý 6.8.

Budíček, rozcvička, nástup, snídaně, bodování. Tábořiště se nám trochu zaplnilo odpadky, tak proběhly rajóny na body. Pak nějaký ten erár a svačina. A po svačině trochu pohybu. Zahráli jsme si baseball. Děckám se hra moc líbila, někteří jedinci ho hráli i v poledním klidu. Následoval oběd. Hrachová kaše s párkem a chlebem a jako druhé jídlo sladké šulánky s povidly. Polední klid a poté vodně-konstrukční etapová hra. Naházeli jsme PET lahve na jednu hromadu a děcka si je musely posbírat. Poté musely sestavit vor, který unese jednu osobu a ta osoba se nesmí namočit, plus jeden motor, který řídil vor. Skupinky vyrazily na rybník a pluly směrem k lodi, kde byla nachystaná další indície. Skupinkám se vory moc povedly. Pak byla ještě krátká koupačka a následovala Morisova hra Útok ná tábor. Ta se dětem také moc líbila. Byla to směs šátkované a házení koulí, které mohli odrážet štítem.  Pak nástup a večerní hra, Sněhurka a 7 trpaslíků. I když bylo trpaslíků jen šest, hra se povedla.

  • Vítězný pokřik: Já mám kocábku náram, náramnou…

 

Den desátý – středa 7.8.

Po silné večerní bouřce, byl rybník na rozcvičku horký jak kafe. Nástup, snídaně, hygiena a vyrážíme směr Landštejn. Děti vyrazily v 10.30 a pár minut za nimi Áda, Granko, Luboš na kolech. Šlo se po modré turistické značce k Rožnovu a dál, kolem rybníku Punčoška. Po cestě se hrála hra Zakázané slovo a dělali se důkazy času. Ještě, než jsme došli na Landštejn, tak jsme udělali společnou fotku. To nás dojeli cyklisti a naobědvali jsme se. Na Landštejně jsme si prohlídli expozici archeologických nálezů, pak celý hrad a vyšli jsme si i na vyhlídku na věž. Potom si děcka něco nakoupili a následovalo divadelní představení o Koloniích Francie. Cesta zpět vedla kolem kapličky směr Staré město pod Landštejnem, kde jsme si prohlídli židovský hřbitov a vykoupali se v přírodním koupališti. Odtud nás Stoupa vedl podle azimutu na žlutou značku k Zaječímu lesu. A odsud už jen kousek do Matějovce. večer pak večeře, pexeso a spát.

  • Vítězný pokřik: Karel Vacátko a Josef Brůžek

Koupání sice zas bez řas, ale voda pouze po pas.

Landštejn a pak koupání, večer bude papání.

 

Den jedenáctý – čtvrtek 8.8

Budíček ráno v 8 hodin, rozcvička, nástup, snídaně. Ke snídani chleby s nastrouhaným sýrem, pak hygiena. Pak nějaké ty rajóny a odpolední program. Začali jsme se škrábáním brambor na oběd. Potom zas nějaká ta výuka – pokračování s orientací na mapě. Učili jsme se značky na mapě, cesty, kóty, měřítko a vše co s mapou souvisí. Děti už se nám začaly nudit a usínat, tak jsme se rozhodli pro akčnější program. Následovala bojová etapová hra. Spočívala v tom, že si družinky musely krást šifry. Kdo měl nejvíce šifer, dostal souřadnice, které ho zavedli ke dvěma částem stanu Deluxe. Poté oběd, k obědu byly výborné řízky. Po delším poledním klidu následovalo dlouhé koupání, opět s pistolemi a čluny. Pak trošku odpočinkovější program. Družinky musely vystřídat 4 stanoviště: Camrátka, daktyloskopie, orientace a trojboj (řezání, zatloukávání hřebíků a sekání). Pak večeře, chleba se sádlem. Po večeři ještě dodělávání trojboje a orientace. Večer zpívání a večerní etapová hra. Děti měly za úkol sledovat podezřelého na kole a sbírat po cestě obrázky, které po krajích cesty byly namalovány na prkýnkách reflexní barvou.

  • Vítězný pokřik: Vacátko a Jarý

Jsme od Karla Vacátka, už máme i camrátka

Etapovka, plavání, to je všechno primární.

 

Den dvanáctý – pátek 9.8.

Ráno, ráníčko, budíček, rozcvička, blá blá blá. Po snídani hygiena, bodování a dopolední program. Jako první se nachystalo šáší na sobotní oheň. No a jelikož nám Matouš řekl, ať toho nachystáme obrovskou hromadu, tak jsme to šáší sbírali až do oběda. K obědu byly mexické fazole, takže tento den bylo veselo. Po obědě odpolední klid a poté ještě sběr šáší 🙂 Udělalo se nám trošku škaredě, bylo zataženo a vypadalo to, že bude pršet. Pak probíhala výuka šifer se Stoupou, až do večera. Večer nás pak čekal Matějovský hejkal, takže děcka ještě dostaly čas na zkoušení. Nástup, večeře a přípravy na hejkala. V poslední chvíli ještě přijel Smrky, který dovezl Blastera a nějaké potraviny a později dorazil i Karas s Hankou. Pak jako návštěva Jura Novotňák s Míšou, kteří měli za úkol o víkendu postavit fiňák a v poslední řadě Ola s dětmi. Pěvecká soutěž Matějovský hejkal probíhala po družinkách a pak byla ještě šance pro duety a vícečlenné skupiny. V naší porotě seděli Inspektor Brůžek, policejní rada Karel Vacátko, kabaretní umělkyně De Al Capone. Po zpěvu hygiena a spát.

 

Den třináctý – sobota 10.8.

Ráno budíček, rozcvička a takové ty každodenní táborové povinnosti. No a po snídani nás čekala celodenní hra – Safari. Se zajištěním hladkého průběhu Safari nám pomohly návštěvy, co včera dorazily na pomoc. Děti si celý den učili taktizování a hlavně sbírání zvířátek v území safari. Za ulovená zvířátka si pak děti nakupovali dobrůtky a hlavní jídla na oběd. Ti, kteří se rozhodli celý den šetřit, aby vyhráli hru, měli k dispozici neomezené množství polívky. Na konci Safari proběhla aukce o zbylé sladkosti a dobrůtky. Po hře safari jsme si ještě zazpívali a šlo se spát. Hra dopadla na jedničku.

 

Den čtrnáctý – neděle 11.8.

Tradiční nedělní program – dobrovolná rozcvička, ranní hygiena, nástup, snídaně v podobě vánočky a kakaa a letecký den. Dopolední program byla sanita, děti se umyly a vypraly si prádlo. Mezitím průběžně probíhal úklid tábořiště. Před oběde, jsme rozdali erár a na oběd se nadlábli masem a těstovinami. Po poledním klidu následoval další program – etapová hra.Družinky měly za úkol uvařit guláš. K tomu potřebovaly koření, které musely podle vůně uhádnout, kotlík a ohniště. To připravovaly za táborovým kruhem a jeho vzhled a úklid na konci hry se také zhodnotil. Samotným vrcholem hry byl uvařený brgul, který hodnotila porota, sestavená z vedoucích, Všem se guláš velmi vydařil. Večerní koupání, násup a večeře. Po večeři jsme vyrazili procházkou ke Korunním rybníkům za Matějovec. Cestou zpět si děti vyzkoušely projít stezkou odvahy, což se  všem úspěšně povedlo. Po návratu do tábora se šlo spát.

  • Vítězný pokřik: Bedřich Jarý

Ať polívka či guláš, vždycky sníš všechno, co máš.

 

Den patnáctý – 12.8.

Ráno jsme se probudili do chladného rána, což znamenalo i studený Hlaďák. Po ávratu z rozcvičky nástup, snídaně, bodování. Na programu dnes byla Olympiáda, což znamenalo mnoho příprav. Začalo se jak jinak, než zapálením slavnostního ohně, kdy všichni účastníci slíbili čestnost při hrách. Letošní disciplíny se skládaly z kopu klacíkem pod vedením Nevilla, dále pak tradiční fiňák, který nám opět pomohl postavit Jura, sprint, který se běhal na hrázi, hod kládou, a hod papírovými koulemi. Tento program se konal dopoledne. Po bědě jsme si trošku odpočinuli a pak mohla olympiáda pokračovat. Začalo se maratonem, nebo jak tomu s oblibou říkáme, rožnovské kolečko. Mezi prvními doběhl Kubrt, Medúza, Veverka, nebo dokonce Deniska. Po náročném maratonu následovala disciplína plavání. No a když jsme byli u zoho rybníka, tak jsme vyzkoušel Stoupovu skvělou lanovku, která vedla nad rybníkem a končila skokem do vody. Pak zpět do tábora. Po náročném sportovním dni plném skvělých výkonů, děcka povečeřely a zalehly do stanů. Sportu zdar! Zítra nás čeká ještě náročnější den.

 

Den šestnáctý – 13.8.

„Poplach!“ ozývalo se ráno po celém táboře. Dnes naše děti totiž čekala dlouhá cesta za pokladem. Rychle se musely sbalit, jít do jídelny, kde dostaly jídlo na celý den a pití, a pozorně poslouchat instrukce vedoucích. Ve družinkách skupinky vystartovaly a začaly luštit první šifru, která byla schovaná po celém táboře. První tým odcházel v 8:00 hodin.

 

Den sedmnáctý – středa 14.8.

Dnes ráno jsme nechali děcka trošku prospat, ale nemohli jsme vynechat naši milovanou rozcvičku. Nástup, snídaně, bodování. Neměli jsme pořád dost uklizeno, tak jsme udělali nějaké ty rajóny. celý dopolední program byl vyhrazen stavbě chýší, které byly pro letošek umístěny do latrín lesa. Děcka si je stavěly podle své fantazie, holky s holkama, kluci s klukama. Někteří šikovnější i sami. Nad vším dohližel Příšera. Pak oběd a v poledním klidu vyzvednutí pokladu. Letos opět jinačím způsobem, a to způsobem bojové hry. V kruhu byly umístěné sladkosti, které děti musely brát. A aby to nebylo tak jednoduché, chytali je při tom vedoucí. Po pokladech jsme se šli vykoupat do rybníka a pak zahráli další hru, a to etapovku – zdravotnickou. V našem městečku, na nádraží totiž došlo k přestřelce a ta se neobešla bez raněných, Na různých stanovištích v okolí tábora byli zranění obyvatelé, které naši detektivové museli ošetřit Pak už jen večeře, možná nějaký večerní program, hygiena a spát.

 

Den osmnáctý – čtvrtek 15.8.

Ráno klasické,…, snídaně, opět vynikající, bodování a bourání. Bourání, bourání, bourání,… No a ten, kdo zrovna neboural, tak na druhou stranu něco stavěl. Kdo ještě neměl postavenou chýši, dostavoval chýši. Pak proběhly nějaké rajóny, které jsme vybírali z míst, kde se strhávaly stany dětí. A že se tam nešly poklady, občas nějaká ta ponožka, co se nenašli při bodování a tak. Pak oběd, odpočinek a zase do práce. Bourání všeho, co nám přišlo pod ruku. No a abychom pořád jen nebourali, tak jsme si zahráli i nějakou hru. Hru etapovoum poslední, při které jsme se konečně dozvěděli, kdo byl tím zločincem, který nám ukradl stan Deluxe. Sešli jsme se všichni u soudu, i s panem soudcem, a vyřešili případ ztraceného stanu. Našim zločincem byl Koub, jak všichni správně usoudili z indícií, sbíraných po celou dobu tábora. U soudu proběhlo dokazování viny Koubovi. Ten se nakonec přiznal a vyzradil pozici stanu Deluxe. Děti jej využili ještě na poslední noc. Večer večeře a procházka po okolí. Ale aby to nebyla jen ledajaká procházka, pěkně dvojřad a potichu. Po návratu do tábora někteří neposlušní zlobivci pikali svůj trest a ti hodnější šli už spát.

 

Den devatenáctý – pátek 16.8.

Dopoledne proběhl klasický ranní rituál. Celé dopoledne jsme strávili bouráním zbylých táborových staveb. Zejména pak Kanclu, umývárek, vsakovaček a latrín. Po obědě bourání pokračovalo. Zbourané stany – podsady – jsme začali nanášet a uskladňovat na zimu do jídelny. Po naplnění 2/3 jídelny jsme dali koupačku a zaslouženou přestávku u vody. Po koupání jsme už jen sklidili drobnosti, u kterých se nejde ani zamazat a večer jsme si zazpívali.

 

Den dvacátý – sobota 17.8.

Poslední den tábora. Abychom si ho pořádně užili, tak ještě byla nějaká ta rozcvička, rychlé dobalení posledních věcí, poslední nástup a odchod domů. Na vlakovém nádraží v Brně jsme se v dobrém rozešli a rozloučili se mohutným „TÁBORE NAZDAR!“

ZDAR, ZDAR, ZDAR! A zase za rok!

© 2017 Karas, Moris, Stoupa Wordpress - Frontier