Cílem tohoto článku je zopakovat v bodech vše důležité, co jsme si v oddíle říkali ohledně zdravovědy. I když se článek zdá svým rozsahem dlouhý, nezahrnuje bohužel všechny myslitelné situace, se kterými se můžeme v oddíle setkat. Může se stát, že popsanou situaci by jsme řešili i jinak. Řešení bývá více a nikde není striktně napsáno, jak se s problémem vypořádat.
Článkem projdeme jako kuchařkou, co dělat od začátku do konce problému. Nevíme-li si rady, vždy je lepší vyhledat lékaře nebo zavolat na číslo 155.
Obsah:
Každodenní úrazy a jejich ošetření
V této kapitole si popíšeme situace, se kterými se dokážeme sami vypořádat se základním obsahem lékárničky. Dalo by se říci, že jsou to ty situace, se kterými se denně setkáváme a jsme je schopni zvládnout vlastními silami.
Oděrky a menší rány
Odstraníme z rány nečistoty a cizí tělesa (vypláchneme čistou vodou nebo peroxidem vodíku). Podle typu rány přiložíme náplast s polštářkem či použijeme zásyp (Septonex, Novikov). Nejrychleji se rána zahojí, když ji necháme otevřenou a jen ji vydezinfikujeme. Ránu pak udržujeme v čistotě, bráníme zavlečení infekce.
U větší rány nelijeme dezinfekční prostředky do rány, pouze vydezinfikujeme okolí rány. Přiložíme sterilní obvaz. Podle typu rány navštívíme lékaře na sešití.
Zhmožděniny a naraženiny
Na postižené místo přikládáme studené obklady. Je možno použít gel s obsahem heparinu (Heparin AL Gel) nebo s protizánětlivou látkou (Veral Gel). Postižené místo můžeme stáhnout elastickým obinadlem. Omezíme vzniku velkým podlitin. Věnujeme pozornost probíhající léčbě, je tu možnost, že se jedná o zlomeninu.
Popíchání hmyzem
Nejčastěji vosou, včelou, sršněm, komárem. Popíchání je životu nebezpečné, je-li pacient alergický. Podáme protialergický lék (Zyrtec, Claritin, Dithiaden). Vytáhneme žihadlo (včely), na místo vpichu přiložíme studené obklady, případně plátek čerstvě ukrojené cibule, ocet.
V případě alergické reakce (zvlášť při bodnutí do jazyka, oblasti hlavy a krku) volat 155 (nutnost podání léků nitrožilně) nebo transportujeme k lékaři. Zajišťujeme průchodnost dýchacích cest – pacientovi dáme polykat kousky ledu nebo chlazeného nápoje.
Klíště
Klíště odstraníme pinzetou (kývavé pohyby, vytočení) nebo vatovou tyčinkou. Je možné i vytrhnutí speciálními kleštičkami. Místo přisátí pečlivě vydezinfikujeme, nejlépe desinfekcí Jodisol. Sledujeme zarudnutí v okolí rány. Zvětšuje-li se, navštívíme lékaře.
Čím dříve klíště vytáhneme, tím je menší ryziko vzniku klíšťové meningoencefalitidy nebo boreliózy.
Pokousání od komárů a mravenců
Většinou postačí namazat lokálním antihistaminikem (Fenistil gel) nebo tekutým pudrem. Pacient se tak zbaví pocitu svědění a neseškrábe si kůži v okolí místa vpichu.
Cizí tělísko v oku, uchu a nosu
V oku: Opatrně odstranit štětičkou nebo růžkem čistého kapesníku, nebo vypláchneme oko borovou vodou (Opthal), nebo čistou vodou (everze víčka).
V uchu (zvukovodu): Hmyz odstraníme nakapáním jedlého oleje či peroxidu vodíku do zvukovodu. Písek a drobné předměty vypláchneme peroxidem.
V nosu: Těleso odstraníme prudkým vydechnutím s ucpáním volného nosního průduchu.
Krvácení z nosu
Krvácení zastavíme při sezení v mírném předklonu. Zmáčkneme nosní chřípí. Přiložíme studený obklad na zátylek (kořen nosu, čelo). Ze zdravotnického vybavení můžeme použít Gelaspon.
Drobné popáleniny I. stupně
Například ze sluníčka. Symptomy jsou zčervenání, svědění, pálení, lokálním zvýšení teploty. Postižené místo chladíme studenou vodou nebo chladivými obklady. Poté můžeme použít mast na popáleniny (Calcium pantothenicum, Panthenol)
Nevolnost, zvracení, bolest břicha, průjem
Často je zaviněno dietní chybou či střevní vyrózou. Pacienta necháme o dietě. Podáváme živočišné uhlí (jeden z mála léků, který můžeme podávat i preventivně – nijak neškodí). Podáváme dostatek tekutin. Z dalších léků můžeme použít Endiaron.
Pozor na kombinaci živočišného uhlí a Endiaronu. Používá-li se souběžně, účinek léků se vyruší.
Je nutné odlišit akutní břicho (zánět slepého střeva). Kontrolujeme teplotu, pulz, stolici. Poznáme podle přetrvávající bolesti břicha a na pohmat tvrdého břicha.
Rýma
Podáváme nosní kapky na uvolnění nosních dýchacích průchodů (Otrivin). Je-li rýma hnisavá (zelené barvy, místo žluté), zajdeme k lékaři, který předepíše antibiotika.
Kašel
Podávání léků závisí na denní době. Přes den podáváme lék podporující vykašlávání (Bromexin) a na noc se snažíme kašel tlumit (Stoptussin).
Bolest v krku
K léčbě se používá kloktadlo nebo tablety pro dezinfekci ústní dutiny a hltanu (Stopangin, Septofort). Podíváme se do krku. Jsou-li zduřelé mandle a na nich povlaky či čepy, navštívíme lékaře pro antibiotika.
Závažné úrazy a krvácení
Pří každém krvácení dochází k úniku krve porušenou cévní stěnou do prostoru mimo krevní řečiště. Masivní krvácení ohrožuje život během několika minut.
- zevní krvácení (z viditelných ran)
- vnitřní krvácení (do tělesných dutin)
- krvácení z tělesných otvorů
Určení tepenného, žilního, kapilárního či smíšeného krvácení nemá v praxi význam pro první pomoc. Proto neztrácíme čas jeho rozlišováním.
Masivní vnější krvácení
Oděv je prosáklý, na zemi krvavá kaluž. Krev stříká nebo intenzivně vytéká. Postižený je bledý, může kolabovat. Při ztrátě 20% objemu krve nastupuje šok.
PP (první pomoc): Pacienta posadíme nebo necháme lehnout si. Přitlačíme prst přímo do rány (krk, tříslo, paže, stehno). Zvedneme končetinu nad úroveň srdce. Přiložíme tlakový obvaz – prosákne-li, přiložíme další (2, 3…), žádný neodděláváme. O životě rozhoduje zastavení krvácení, sterilita je v tomto případě vedlejší. V extrémních případech se dá použít škrtidlo.
Masivní vnitřní krvácení
Bledost, pocení, celková slabost. Pocit žízně, poruchy vědomí, kolaps. Nápadně vzedmuté a na pohmat tvrdé břicho.
PP: neexistuje efektivní PP, autotransfúzní poloha (viz obrázek), rychlý transport do nemocnice.
Krvácení z tělesných otvorů
Téměř ve všech případech je nutné co nejrychleji vyhledat lékaře. Vyjímkou je krvácení z nosu a po vypadnutí zubu. V obou případech přiložíme savý tampon, krvácení po chvíli přejde.
Pokousání zvířetem
Vzniká nebezpečí infekce vzteklinou (smrtelná nemoc, pokud včas není zahájena léčba). Vždy necháme pacienta ošetřit lékařem. Ránu ošetřujeme podle běžných zásad. Pokud je to možné, necháme zvíře vyšetřit veterinářem.
Uštknutí hadem
Ránu vydezinfikujeme a s končetinou co nejméně hýbeme. Ránu překryjeme elastickým obinadlem. Klid, tekutiny, transport do nemocnice. Je možné podávat léky na alergii.
Zlomeniny
Rozlišujeme zavřenou a otevřenou zlomeninu (kost vyčnívá ven). Příznaky: otok, bolest, deformace, omezená či žádná pohyblivost, otevřená rána (kost)
PP: Otevřenou ránu sterilně překryjeme, s končetinou nemanipulujeme. Necháme pacienta na místě, nehýbeme sním. Počkáme na příjezd sanitky, která je pro transport pacienta vybavena.
Úrazy kloubů
Rozlišujeme vymknutí a podvrtnutí. Příznaky jsou bolest, deformace a otok
PP: Nenapravovat deformaci. Chladíme. Pacienta necháme najít si úlevovou polohu, případně kvůli transportu zafixujeme.
Poranění hlavy
Pád, dopravní nehoda, napadení. Příznaky: Rána na hlavě, bezvědomí, bolest hlavy, nevolnost až zvracení. Výpadek paměti (zraněný se může ptát pořád dokola na jednu otázku). Spavost, opakované bezvědomí.Různě široké zorničky, krvavý výtok z ucha.
PP: poloha v polosedě – obrázek (v bezvědomí na boku), vždy transportujeme do nemocnice. Rány standardně kryjeme.
Poranění hrudníku
Příznaky: Bolest, deformace, zevní poranění, zhoršené dýchání (namáhavé, bolestivé). Mohou to být zlomeniny žeber, pneumotorax (hromadění vzduchu v hrudníku) či poranění srdce.
PP: Poloha v polosedě či na boku. Poloprodyšný obvaz – obrázek, transport do nemocnice.
Poranění břicha
Příznaky: Bolest břicha, hematomy, tvrdé (vzedmuté) břicho, otevřená rána (vystupující kličky střevní)
PP: Úlevová poloha – vleže na zádech (polosed), případně na boku. Ránu sterilně překryjeme (nevlhčíme). Nedáváme nic pít ani jíst, transportujeme do nemocnice.
Úpal a úžeh
Příznaky: Zčervenání, bolest hlavy, slabost, kolaps, zvýšení tepové a dechové frekvence, horečka, šokové příznaky, zmatenost, křeče až bezvědomí.
PP: Přesuneme pacienta do stínu, uvolníme oděv, podáváme tekutiny a přikládáme studené obklady na zátylek a čelo.
Poleptání jícnu
Při spolknutí louhu či kyseliny (záleží na množství) se snažíme látku co nejrychleji neutralizovat. K tomu nám postačí octová/sodová voda. Nemáme-li k dispozici nic z toho, snažíme se kyselinu alespoň naředit vodou -> vypít hodně vody.
Podchlazení
PP: Přesuneme pacienta do pokojové teploty. Podáváme teplé tekutiny, podáme sladké (čokoládu), pozvolně pacienta zahříváme. Obklady (39°C).
Dušení (zástava dechu)
Příznaky: Náhlá dušnost, záchvatový kašel, cyanóza, pískání, ticho.
PP: Povzbuzujeme pacienta ke kašli. Nedaří-li se cizí těleso vykašlat, pomůžeme údery mezi lopatky – obrázek vlevo, úderem do hrudníku nebo Heimlichovým hmatem – obrázek vpravo.
Šokové stavy
Nejdříve si řekneme, co to je. Šokový stav je výrazný pokles průtoku krve u důležitých životních orgánů. Tělo na nedostatek reaguje přiškrcením zásobování méně důležitých částí těla krví. Tímto přiškrcením se dostává více krve k důležitým tělním orgánům.
Šokový stav nastává v několika případech, jako je: masivní ztráta krve, akutní alergická reakce, selhání srdce, porucha CNS, otravy, úrazy páteře.
Projevy: Bledá, chladná kůže, cyanóza (modré zbarvení rtů), pocení, rychlý nitkový tep, zrychlené dýchání, vyloučení moči, kolaps, poruchy vědomí.
PP: Záleží na příčině – zastavení krvácení, dodávání tekutin (zvracení, průjmy), léčba alergické reakce, protišoková opatření (autotransfúzní poloha).
Platí zde pravidlo 5T – teplo, ticho, tekutiny, tišení bolesti, transport.
Řešení dopravní nehody
Při příchodu k dopravnímu prostředku zjistíme stav vědomí – hlasitě mluvíme na pacienta. Neodpovídá-li, zkusíme bolestný podmět. Zakloníme pacientovy hlavu – opřeme hlavu o sedadlo (uvolní se zapadlý jazyk, pacient se rozdýchá).
Pacient reaguje – dotážeme se na bolesti, hybnost a mravenčení (citlivost) končetin. Soustředíme se na zastavení masivního krvácení, to je priorita. Pokud to situace dovolí, necháme pacienta ve voze, bráníme podchlazení.
Pacient nereaguje – šetrně vytáhneme zrněného z vozidla – obrázek Rautekův manévr (pokud to jde), je-li zaklíněný, provedeme resuscitaci dle možností ve voze.
Resuscitace
Resuscitaci provádíme u člověka, který je v bezvědomí a nedýchá. Projdeme si celý postup, ať nic nevynecháme.
Přicházíme ke člověku, který se nám nezdá být pořádku. Hlasitě jej oslovíme – je možné, že spí. Nereaguje-li, zkusíme bolestivý podmět – stiskneme ušní lalůček. Pokud člověk stále nereaguje, je v bezvědomí a musíme zjistit dýchání. Podíváme se mu do pusy a jsou-li tam cizí tělesa, odstraníme je. Následně provedeme záklon hlavy, aby se uvolnil zapadený jazyk (viz obrázek). Tímto jsme umožnili přístup vzduchu do plic.
Přiložíme ucho nad ústa pacienta a při tom pozorujeme zvedání hrudníku po dobu asi 10 sekund. Pozorujeme tím, jestli dýchá. Pokud nedýchá, musíme provést resuscitaci.
Resuscitace se skládá ze dvou činností. Je to nepřímá srdeční masáž (stlačování hrudníku) a umělé dýchání (z úst do úst).
Nepřímá srdeční masáž
Stlačování hrudníku provádíme na hrudní kosti tempem asi 30 stlačení ku 2 vdechům. Důležitá je hloubka stlačení hrudníku. Pokud bychom nestlačovali hrudník pořádně, masáž by neměla žádný smysl. Pokud bychom mačkali příliš silně, zlomili bychom pacientovi obratel…ale i to se občas stává. Důležité je, aby ve výsledku přežil.
Snažme se hrudník stlačovat o 1/3 výšky. V některých návodech se můžete setkat s hloubkou stlačování popsanou jako 5cm a více. V některých případech by to nebyl problém, ovšem v případě obézního jedince bychom hloubkou 5cm promáčkli jen horní vrstvu tuku a masáž bychom nekonali. Z toho důvodu budeme stlačovat o 1/3 výšky hrudníku.
Tempo stlačování je tedy 30:2. Dostaneme-li se v praxi do takovéto situace, existuje jedna mimotechnická pomůcka a tou je písnička Prší prší jen se leje… Zní to sice podivně, ale tato písnička a jí podobné mají stejný rytmus jako naše potřebné tempo.
Umělé dýchání
U otázky zda poskytovat umělé dýchání z úst do úst bych si dovolil udělat vsuvku. Jelikož jsme lajci a zdravotně nevzdělaní, často děláme u resuscitace chyby. Nejvíce chyb vzniká právě u přestávky, kdy vdechujeme. Musíme totiž přerušit masáž srdce a vdechnout. Lajkům tento úkon však trvá příliš dlouhou dobu.
Normální zdravý člověk má nadýcháno v krvi kyslík asi na 8 minut okysličování mozku. Jedná se o případy, kdy se pacient před resuscitací netopil ve vodě a viděli jsme, jak právě před námi zkolaboval. V tomto případě bychom mohli uvažovat nad vynecháním umělých vdechů a mohli bychom poskytovat jen nepřímou srdeční masáž. Alespoň prvních 6 min, ušetřilo by nám to drahocennou sílu na další resuscitaci. Po 6 minutách bychom měli zahájit umělé dýchání sami.
Při jakékoliv jiné situaci, kdy jsme neviděli pacienta skolabovat se budeme držet předepsaného postupu 30:2, tedy po 30 stlačeních hrudníku udělat 2 umělé vdechnutí. Takto vždy pokračujeme až do příjezdu záchranky.
Závěrem
Poskytnutí první pomoci je v ČR povinností každého občana. Nehledě na to, jestli je to kamarád, nebo cizí člověk. Vždy je lepší mít alespoň nějaký základ vědomostí o první pomoci (i kdyby jen teoretický), než se spoléhat na ostatní. Nikdy nevíte, kdy se vám to bude hodit.
V případě zájmu o další informace doporučuji obstarat si odbornou literaturu. Tento text je určen laické veřejnosti a zde uvedené postupy nemusí být kompletní.