Po vrcholech Mariánského údolí

Tentokrát jsme se rozhodli prozkoumat Mariánské údolí z ptačí perspektivy a vydat se po zdejších kopcích.

Sraz se konal jako vždy na nám. Karla IV. Sešlo se nás celkem 9, včetně psa. Vydali jsme se po Ondráčkové ul. směrem do údolí, kolem restaurace U Raka po červené značce a první zajímavost jsme navštívili u Horákovské hájovny. Byla to dřevěná kaple Mitrovských.  Od kaple nás Matouš navigoval cestou směrem na zříceninu Horákovského hradu. Těchto pár kamení se nachází na místě, kde dříve stával významný hrad. Tady jsme si trochu odpočinuli, nasvačili se a napili horkého čaje a samozřejmě si zahráli pár her. První byla Maják. Děti měli za úkol se zavázanýma očima najít pomocí zvuků maják a neztroskotat na skaliskách. Po této hře následovala další, tentokrát přechod hranice a ještě na Pepís přání, abychom se zahřáli, jsme zahráli Ping Pong. Dále naše kroky směřovaly po modré značce na Muchovu boudu, po cestě nás však zaujalo lesní odpočívadlo pro turisty, kde si děti i vedoucí v suchu uvařili oběd. Někteří si pochutnali na guláši, jiní měli polívku nebo párky. Když jsme dojedli a uklidili po sobě, byla už „Muška“ blízko. Zdejší rybník nás přesvědčil, že se nemusíme bát na něj stoupnout, a tak jsme se tu krásně povozili na ledě. A po rybníce pokračovali údolím dál. Vedoucí nám vymysleli ještě hru Olagalové, tradiční při cestě, také nás zaujala honěná na ledě po vyznačených cestách nebo Na Medvěda! Od prvního rybníka jsme se vyškrábali do kopce ke hřbitovu a to už jsme byli blízko našim zahřátým domovům. Tím skončil další výlet, který jsme si pořádně užili (někteří jsou od sněhu ještě teď!)

Pepís

Narodila jsem se v Brně-Líšni, kde již několik desítek let spokojeně bydlím. Na „Holzovce“, kam jsem chodila do školy, mě zaujal turistický kroužek, a tak jsem jej začala navštěvovat. Příroda i noví kamarádi mi byli velmi blízcí, ale po pěti letech zvítězila moje druhá záliba – hudba, a já většinu času věnovala právě jí. Ale často se mi zastesklo po výletech s partou stejných nadšenců a v roce 2004 jsem se k oddílu vrátila a začala pravidelně chodit na schůzky Kamzíků v Líšni. Úspěšně jsem zakončila studium na Masarykově univerzitě, vystudovala obory Překladatelství ruského jazyka a Filologicko-areálová studia. Nyní pracuji na Krajském úřadě v Brně, kde mám na starost zahraniční spolupráci. Mimo oddíl se věnuji hře na kytaru, sbírám balené cukry a pytlíky od čajů, jezdím hodně do přírody a navštěvuji kulturní akce. Ale i přes moji aktivitu se snažím věnovat co nejlépe a s radostí všem dětem, se kterými trávím svůj volný čas, ať už na schůzkách, výletech nebo na táboře.

Výletu se zúčastnili:

1 komentář u „Po vrcholech Mariánského údolí“

Komentáře nejsou povoleny.