Podzimní toulání v Jeseníkách

Čtvrtek 25. 10. 2012

Ráno jsme se sešli na nádraží – přišlo 15 dětí, z vedoucích Peťa, Pepís a Moris. Pepís koupila jízdenky na vlak a hurá na prázdniny. Vlakem jsme jeli do Olomouce, zde byla výluka, proto nás posadili na náhradní dopravu – autobus, a tím jsme jeli směr Bruntál. Potom ještě dva přestupy a ve dvě hodiny jsme konečně spatřili Vrbno pod Pradědem – náš cíl.

Gymnázium bylo asi 10 minut chůze od nádraží, na nám. Svatého Michala, vedle velkého kostela stejného jména. Paní zástupkyně, která nám ubytování domluvila, už na nás čekala. Ukázala nám naše čtyřdenní obydlí, děti se vybalily, nasvačili jsme se a hurá na průzkum Vrbna. Prošli jsme si celé město, Pepís dětem vysvětlila, jak bude probíhat celovýletová hra „Po stopách lapků z Drakova“ a zahráli jsme si hru „Na třetího“. Cílem naší procházky byla továrna na lněné nitě, kde jsme našli „poklad“ a zahráli další hru „Sběr sedmi druhů listí“. Potom už návrat do školy. Večer připravila Peťa večeři, děti si zahrály oblíbené kartičky. Přijela Bára a Áda.

Pátek 26. 10. 2012

Den jsme zahájili rozcvičkou, proběhla snídaně, hygiena a bodování. Pak se všichni přichystali na jednodenní výlet – venku bylo docela pěkné počasí, takže hurá na Praděd. Naše cesta vedla kolem řeky směr vesnice Vidly. Zde jsme se naobědvali u kaple sv. Hedviky. Potom směrem do kopce, kde nás zastihl první sníh, ale i přesto jsme cestu nevzdávali a pokračovali dál. Cesta se víc a víc zvedala, potom už po horských pěšinkách jsme pokračovali až přes Kamzičí vrch a Malý děd k chatě Švýcárna. Počasí se během výstupu ještě několikrát změnilo. Děti ale statečně pokračovaly dál. Odměnou jim byla další svačinka. Došli jsme pod vrchol Pradědu. Zde ale byla velká mlha, navíc jsme chtěli stihnout autobus, a proto jsme jen zamávali do mlhy na Praděd a vydali se směrem k chatě Ovčárna. Tady náš čekal autobus a hurá zpět na gymnázium. Když jsme dojeli na ubytovnu, převlékli jsme se do domácího a holky vedoucí připravily večeři. Po večeři se děti vyřádily s Morisem v tělocvičně při sporotvních hrách. Přijel Karas a Smrky. Večer proběhla hygiena a uložili jsme se ke spánku 🙂

Sobota 27. 10. 2012

Dopoledne pršelo, chumelilo, zima se blíží. Proto jsme strávili čas v tělocvičně. Děti si vyzkoušely, jak se houpe na kruzích, zahráli jsme vybíjenou, běhanou přes čáry, opičí dráhu a další zábavné hry. Proběhl oběd a Smrky připravil výuku šifrování a orientace. Potom jsme vyrazili na malou procházku, i když pořád sněžilo. Prošli jsme se kolem Vrbna, našli další „poklad“ a po procházce nás čekala večeře na ubytovně. Večer proběhl závěr velké celovýletové hry, kterou přichystal Karas. Děti sbíraly po celou dobu výletu kartičky s různými úkoly, se kterými potom hrály deskovou hru. Všechno bylo zajímavě vymyšlené a děti se dobře bavily. Po skončení hry Pepís a Granko zahrály na kytaru, zazpívali jsme si a šli jsme spát.

Neděle 28. 10. 2012

Dneska jsme si o hodinu přispali 🙂 Po snídani, hygieně a bodování jsme trochu poklidili a sbalili se. Smrky otestoval děti v orientačním kamzičím kvízu, zahrála se také hra „Sběr podpisů“. Po obědě proběhlo vyhodnocení výletu, děti obdržely nálepky a sladkosti. Uklidili jsme a vyrazili na vlak směr Brno. Z Vrba cesta proběhla dobře, ale v Miloticích, kde jsme přestupovali, měl vlak zpoždění 40 minut. Tímto jsme se hrozně zdrželi a v Olomouci nám ujel původně plánovaný vlak. Pepís vymyslela variantu dalšího spoje, bohužel s dalšími dvěma přestupy, ale alespoň jsme do Brna dorazili „pouze“ o hodinu později, než byl původní návrat. Rodiče na nás čekali a byli rádi, že jsme se v pořádku vrátili. My taky a už se těšíme na další výlet 🙂

Pepís

Narodila jsem se v Brně-Líšni, kde již několik desítek let spokojeně bydlím. Na „Holzovce“, kam jsem chodila do školy, mě zaujal turistický kroužek, a tak jsem jej začala navštěvovat. Příroda i noví kamarádi mi byli velmi blízcí, ale po pěti letech zvítězila moje druhá záliba – hudba, a já většinu času věnovala právě jí. Ale často se mi zastesklo po výletech s partou stejných nadšenců a v roce 2004 jsem se k oddílu vrátila a začala pravidelně chodit na schůzky Kamzíků v Líšni. Úspěšně jsem zakončila studium na Masarykově univerzitě, vystudovala obory Překladatelství ruského jazyka a Filologicko-areálová studia. Nyní pracuji na Krajském úřadě v Brně, kde mám na starost zahraniční spolupráci. Mimo oddíl se věnuji hře na kytaru, sbírám balené cukry a pytlíky od čajů, jezdím hodně do přírody a navštěvuji kulturní akce. Ale i přes moji aktivitu se snažím věnovat co nejlépe a s radostí všem dětem, se kterými trávím svůj volný čas, ať už na schůzkách, výletech nebo na táboře.

Výletu se zúčastnili:

1 komentář u „Podzimní toulání v Jeseníkách“

Komentáře nejsou povoleny.