Podzimní výprava do Boskovic

Při příležitosti prodlouženého víkendu podzimními prázdninami jsme na podzimní výlet zavítali do Boskovic. Ubytování a nocleh jsme nalezli v místní pionýrské základně, místo na hraní her pak v blízkosti zříceniny hradu Boskovice. Sešli jsme se v 8.30 ve vestibulu hlavního nádraží v počtu 8 dětí a 4 vedoucí. Po přesunutí vlakem do Boskovic nás čekala zahřívací 2km cesta s batohy do pionýrské základny. Následně obsazení postelí, vybalení batožiny, zabydlení v samotné základně a poznávací výlet do blízkého okolí, zejména na zmiňovaný hrad Boskovice.

Sobota
Na vrcholku místní dominanty jsme si našli nikým nerušený plácek, kde jsme zahráli prvních pár her výletu a procvičili si střelbu klacíky na figurínu. Na tři pokusy bylo potřeba nastřílet co nejvíce bodů. Nulu si neodnesl nikdo, každý se alespoň jednou trefil, včetně těch nejmenších. Stmívalo se a tak jsme zamířili do základny se ohřát a spořádat večeři, kterou mimochodem, jako každé následující, vařil Koub. Po vydatné večeři a potřebném přioblečení jsme se vydali již do nočního zámeckého parku. Zbývající část trasy k nám již známému hradu měly děti zavázané oči a lano v ruce. Celého „hada“ vedl vepředu Smrky, ostatní se pomocí hlasového dorozumívání a směru tahání lana snažili držet tu samou brázdu, kterou kolem překážek občas tvořil Smrky. Na vrcholku hradu jsme pro unavení dětí zahráli hru Na kance. Po hodině běhání, taktizování a snahu o dobré umístění jsme se vrátili do základny, kde nás čekal už jen spánek.

Neděle
Celou neděli nám zabralo 18km kolečko okolo Boskovic prokládané hrou Olagalové a nově upravenou hrou – Kamzičí vybíjenou. Jedná se o vybíjenou v lese, mezi stromy, kde každý zasažený si odcvičí kliky/dřepy a hraje dál. Tato „nová“ hra se postarala o zábavu po neuvěřitelné 2 hodiny. Jak málo stačí ke štěstí…

Pondělí
V pondělí jsme se rozhodli potrápit děcka ještě jedním krátkým výšlapem. Napřed nás čekala klasická ranní procedůra – rozcvička (běh, protažení, cviky na ruce, nohy, břicho a na závěr vybíjená). Po snídani jsme se vydali směrem na Vratíkov. Cílem procházky byly zdejší jeskyně. Z celkových pěti vykreslených na mapě jsme prozkoumali 2 velké, co stály za to. Odpoledne jsme strávili hraním her na louce. Večer jsme opekli špekáčky, zahráli v klubovně vraha, upíry a další populární noční hry a šlo se spát.

Úterý
Úterní odpolední program byl tak trochu řízen dětmi. Nechali jsme je hrát takové společenské hry a aktivity, které jsme jim viděli na očích, a byly opravdu společenské, zejména pak karty Bang, u kterých děti dokázaly prosedět neuvěřitelně dlouho, jak jsme zjistili 🙂 . S blížícím se večerem a nadcházející tmou jsme se vydali do parku zahrát si již tradiční boskovickou hru Ufony, což u dětí sklidilo obrovský úspěch. Pozdě večer jsme si zazpívali s kytarou a šlo se naposledy spát.

Středa
Ve středu jsme měli naplánovaný brzký návrat, takže hned po snídani jsme se vrhli na balení a úklid základny, posléze cestu vlakem domů. Tam pak jednotlivě a dle potřeby se děti připravovaly na nadcházející školní den.

Resumé
Akci jsme si náramně užili. Jak vedení, tak i děti, zahráli jsme spoustu her, utužili přátelské pouto a prožili kupu zábavy. Tento výlet se dětem zapsal jako výlet s největším počtem odehraných her na jednom výletě.
Děti: Denča, Jurko, Kahunas, Kiki, Koleje, Medúza, Miki, Murlock
Vedení: Granko, Koub, Peťa, Příšera, Smrky, Marťas, Moris + ukázali se Padík, Pepís, Karas, Stoupa, Zdenička

Moris

Do Kamzíku mě přibrali na základní škole Pohankova ve 2.třídě. Nábor prováděli Pepís a Karas a v té době jsem si řekl proč to nezkusit. Již od první schůzky jsem se stal aktivním členem a bavím se tím doteď. V kamzíku jsem poznal fajn lidi, které bych nejspíš nikde jinde nepotkal a navštívil jsem tolik míst kam bych nikdy jindy nevstoupil. A to je můj důvod proč tu být. Zábava, kamarádi, poznání, hobby. Jsem členem tohoto oddílu od středy 8. září 2004. a od té doby jsem prošel pozicemi rádce skupinky, praktikant, etapovkář, hlavní vedoucí přes školní rok, až po funkci hlavního vedoucího na letním táboře, kde jsem setrval 4 roky až do ostěhování z Brna. Nyní pomáhám oddílu na dálku správcováním webu a programováním drobných funkcí, které oddíl potřebuje. A samozřejmě dál jezdím na výlety a tábory, neboť to se dá stíhat i z velké dálky. Moje aktivita pro oddíl přeskočila z klubové na unijní. V současné době zastávám pozici Místonáčelníka pro členskou základnu na Ústředí České tábornické unie.

Výletu se zúčastnili:

1 komentář u „Podzimní výprava do Boskovic“

Komentáře nejsou povoleny.