Dubnová neděle nás vylákala na procházku. Sešli jsme se společně už v devět hodin na nám. Karla IV. v Líšni. V počtu 3 vedoucí (Pepís, Bára, Stoupa) a 12 dětí (Jurka, Kahunas, Veverka, Deniska, Kikča, Kája, Vojta, Martin, Štír, Škorpion, Plaz, Krokodýl) jsme vyrazili směr Mariánské údolí do Hostěnic. První malá zastávka proběhla na rozcestí u restaurace „U Raka“. Stoupa dětem vysvětlil, co budeme hrát za celodenní hru. Bylo to „Klíště“, kdy si děti nenápadně navzájem předávaly kolíček. Naše cesta vedla po červené značce kolem studánky Samostřípka, kde jsme odlovili první výletovou kešku, a dále se přesunuli ke kapličce Mitrovských. Posilnili jsme se malou svačinou a po lesní cestě dorazili k Pácherově kříži, kde si děti užily místní skálu a taky trochu okusily, co je to být horolezcem. Snědli jsme oběd a vydali se dál po značce, kolem Mokerské myslivny až k Hostěnickému propadání. Po cestě našli vedoucí krásné klády, a taky jsme zahráli přebíhanou. Všichni byli moc šikovní. K propadání jsme došli kolem druhé hodiny. Prohlédli jsme si, kam se ztrácí zdejší potok a dozvěděli jsme se zajímavé informace o zdejší lokalitě z infotabule. Krokodýl a Bára cestou k propadání vyčistili les od odpadků, což bylo od nich moc záslužné. Pak už jsme pokračovali k jeskyni Pekárna, skalnatou soutěskou byla cesta velmi krásná. U Pekárny děti a Pepís objevovaly terén – samotnou jeskyni, i menší, Medvědí jeskyňku ve stráni. Všem se průzkum moc líbil, a proto Pepís na žádost dětí rozhodla, že jeskynní průzkum bude pokračovat. Rozloučili jsme se se Stoupou a Bárou a pokračovali k Ochozské jeskyni, která je sice zavřená, ale je dobré vědět, kde se nachází, a dále k jeskyni Netopýrka. Tady nás dohnal tatínek od Krokodýla. Děti detailně prolezly jeskyni a Pepís všem vytrvalým výletníkům za odměnu rozdala nálepky do cestovních pasů a udělala vyhodnocení výletu. Poté jsme se vydali zpět, na autobus do Ochoze. Protože jsme měli ještě chvíli čas, pobavily se děti u „Vybíjené“ a „Posouvání míče“, ty jsme zahráli na louce u Ochoze. Autobus nás zavezl na Velkou Klajdovku. Sluníčko nám dopřálo pěkný výhled na Brno. Odtud ještě malá procházka přes sídliště do Líšně. Na hřišti u Jírové si děti ještě trochu zaskotačily, aby unavené a spokojené mohly domů k maminkám a tatínkům. Výlet se vydařil znamenitě, počasí nám přálo a viděli jsme a zažili skutečně hodně.
Tábornický klub