Josefovským údolím s rodiči

Již tradiční akcí našeho oddílu se stal jarní výlet s rodiči. Letos jsme pro náš výšlap zvolili Josefovské údolí. Bohužel, možná kvůli počasí, se nás moc nesešlo. Ale nakonec bylo sluníčko a teplo až moc. Z vedoucích šla Pepís a Granko, doprovázel Karas, z dětí Kahun s tatínkem, Kikča s maminkou a psem, Kája s maminkou, Medúza a Murlock. Sraz jsme měli na nám. Karla IV. v Líšni, odtud následoval přesun na vlak do Židenic a cesta do Adamova.

Z Adamova nás cesta vedla po modré značce až k Býčí skále. Spěchali jsme, protože nám Kahun domluvil prohlídku. Stihli jsme ji s menším zpožděním, ale výprava na nás počkala. Jeskyně byla moc zajímavá, obrovský prostor nás překvapil, a samotná prohlídka trvala asi hodinu a půl. V jeskyni se všichni pěkně zchladili po horké cestě a užili si výklad průvodců. Po prohlídce nás čekal zasloužený oběd a malý odpočinek u jeskyně. Maličko zapršelo, ale byla to jen desetiminutová přeháňka. Někteří si nakoupili suvenýry, jiní vyrobili odznáčky na památku.

Od Býčí skály jsme pokračovali k Josefovským vývěrům a dál k Františčině huti. Tady jsme dali rozchod a prohlédli si, jak se ve středověku vyrábělo nejen železo, ale i bramborové placky, šperky, zbraně a další – v rekonstrukci vesničky Velké Moravy. Někteří si našli kešku a po prohlídce huti jsme se vydali zase zpět do Adamova. Cesta utekla rychleji, než když nás vedla k jeskyni.

V Adamově nás čekala návštěva kostela a prohlídka světelského oltáře s výkladem. Potom ještě dvě kešky a už se blížíme k nádraží a výlet bude u konce. Na nádraží Pepís s Granko rozdaly nálepky za schůzky i výlet, upomínkové diplomy, a všichni se občerstvili svačinou. Do Brna jsme dorazili v pět hodin.

Pepís

Narodila jsem se v Brně-Líšni, kde již několik desítek let spokojeně bydlím. Na „Holzovce“, kam jsem chodila do školy, mě zaujal turistický kroužek, a tak jsem jej začala navštěvovat. Příroda i noví kamarádi mi byli velmi blízcí, ale po pěti letech zvítězila moje druhá záliba – hudba, a já většinu času věnovala právě jí. Ale často se mi zastesklo po výletech s partou stejných nadšenců a v roce 2004 jsem se k oddílu vrátila a začala pravidelně chodit na schůzky Kamzíků v Líšni. Úspěšně jsem zakončila studium na Masarykově univerzitě, vystudovala obory Překladatelství ruského jazyka a Filologicko-areálová studia. Nyní pracuji na Krajském úřadě v Brně, kde mám na starost zahraniční spolupráci. Mimo oddíl se věnuji hře na kytaru, sbírám balené cukry a pytlíky od čajů, jezdím hodně do přírody a navštěvuji kulturní akce. Ale i přes moji aktivitu se snažím věnovat co nejlépe a s radostí všem dětem, se kterými trávím svůj volný čas, ať už na schůzkách, výletech nebo na táboře.

Výletu se zúčastnili: