Velikonoční prázdniny v Rapoticích

Čtvrtek 29. 3.

Ráno jsme se sešli tradičně ve vestibulu Hlavního nádraží v Brně a vyrazili vlakem směr Jihlava do Rapotic. Byla nás celkem velká skupinka, 22 osob. Cesta utíkala rychle a po necelé hodině jsme vystoupili na malém nádraží na okraji obce, vzali krosny na záda a vydali se směr základní škola, která se na čtyři dny stala naším druhým domovem. Tam už nás čekala paní školnice a předala klíče od budovy. Děti se ubytovaly v tělocvičně na matracích, prohlédli jsme si prostory školy a snědli svačinky od maminek. Po obědě přijel Karas s erárem a jídlem. Když jsme vše vybalili a uklidili, čekala nás procházka do Kralic. Koleje nás vedl přes Lesní Jakubov údolím kolem sochy Sv. Jána, farmy, kde se děti nemohly nabažit radovánek s malými prasátky, až k Olšinskému mlýnu u Kralic. Zpět do Rapotic nás svezl jednu zastávku vlak, u nádraží kluci objevili vrbové proutky na mrskačky. Před večeří přijel Dave, s dětmi jsme zahráli několik her na hřišti, po večeři Hanička udělala výuku šifer a Pepís připravila šifrovací hru, která šla dětem poměrně pěkně. A hajdy na kutě, zítra nás čeká dlouhý den.

Pátek 30. 3.

Dnešní vstávání proběhlo už v sedm hodin a trochu ve zrychleném režimu, rozcvička na protažení v tělocvičně a po snídani a bodování sbalit věci na výpravu a už jsme si to pelášili opět na nádraží. Odtud nám ukrátil místní autobus cestu do Ketkovic, protože bychom museli po silnici, a to se nám moc nelíbilo. V Ketkovicích jsme si prohlédli místní náves a kostel, našli kešku a hurá směr vyhlídka Panorama a dále po červené na zříceninu Levnov, neboli Ketkovák s nádherným výhledem do údolí řeky Oslavy. Tam se děti posilnily malou svačinkou, vysvětlili jsme si hru Kanec, Nýdr, Růženka, Bomba (a hned cestou dál zkusili Kance v praxi), a dále až dolů k řece a přes skály k Senoradskému mlýnu na soutok Oslavy a Chvojnice. Odtud naše cesta pokračovala po řece Chvojnici. Cestou, v době oběda, se naskytlo pěkné místo s ohništěm, kde jsme si opekli špekáčky a děti si vyzkoušely rozdělávání ohýnků za pomocí přírodnin, které si předchozí den nasbíraly. Před námi byla ještě dlouhá cesta zpět do Rapotic, po Sudickém potoku nahoru do Sudic a dále do školy odpočívat. V nohách máme 18 km. Jenže když jsou děti unavené během výletu, neznamená to, že po návratu budou odpočívat, právě naopak – ožijí a zase řádí. Proto přišlo na řadu Městečko Palermo a další hry. Večer přijel Moris a zase nás bylo víc.

Sobota 31. 3. 

A protože nás může být ještě víc, v sobotu přijeli Granko, Lada s Adrianem, Jurka, Stoupa, Bára a Štěpánek. A najedou jsme byli vyrovnaní, a jelikož se to nabízelo, dopoledne jsme uspořádali tyto dva týmy vlajku, děti vs. vedení. To byla paráda! Pěkně jsme se proběhli. Kromě toho se zahrála také hra, kdy děti měly za úkol přinést přesné množství vody. Po obědě, který uvařil Koub, proběhl polední klid s kartičkami a po něm už velikonoční radovánky – holky barvily vajíčka a kluci pletli mrskačky. Všem to šlo pěkně od ruky, za ty roky už přece víme, jak na to. Jelikož bylo hodně praktikantů a vedoucích – kluků, tak bylo upleteno poměrně rychle. Po večeři a večerním programu, kdy odjely návštěvy, se zahrála ještě noční hra, kdy děti musely poznávat zvuky zvířat a po značené stezce dojít do cíle – do spacáků 🙂

Neděle 1. 4.

Probudili jsme se do aprílového dne a kluci, poměrně klidně, předběhli velikonoční pondělí a pustili se do mrskutu. Holky rozdávaly vajíčka, čokoládky a pentle. Dopoledne už jsme se dali do úklidu a za odměnu si užili ještě nějaké hry na hřišti. Po obědě nastal čas loučení, sbalili jsme se, uklidili a vedoucí vyhodnotili další z povedených kamzičích akcí. Bylo to skvělé a opět plné bezva zážitků!

Pepís

Narodila jsem se v Brně-Líšni, kde již několik desítek let spokojeně bydlím. Na „Holzovce“, kam jsem chodila do školy, mě zaujal turistický kroužek, a tak jsem jej začala navštěvovat. Příroda i noví kamarádi mi byli velmi blízcí, ale po pěti letech zvítězila moje druhá záliba – hudba, a já většinu času věnovala právě jí. Ale často se mi zastesklo po výletech s partou stejných nadšenců a v roce 2004 jsem se k oddílu vrátila a začala pravidelně chodit na schůzky Kamzíků v Líšni. Úspěšně jsem zakončila studium na Masarykově univerzitě, vystudovala obory Překladatelství ruského jazyka a Filologicko-areálová studia. Nyní pracuji na Krajském úřadě v Brně, kde mám na starost zahraniční spolupráci. Mimo oddíl se věnuji hře na kytaru, sbírám balené cukry a pytlíky od čajů, jezdím hodně do přírody a navštěvuji kulturní akce. Ale i přes moji aktivitu se snažím věnovat co nejlépe a s radostí všem dětem, se kterými trávím svůj volný čas, ať už na schůzkách, výletech nebo na táboře.

Výletu se zúčastnili:


Agata

Dan

David K

Dominik

MisaB

Simon

Valentynka