Mezi Rohy

Mezi rohy – 31/5-2/6/2019

Být dobrým příkladem pro naše členy je velice důležité. Proto bychom jako vedení měli táhnout za jeden provaz. Musím říct, že být členem v našem oddílu, je pro mě jako mít druhou milující rodinu. Naše vedení společně vyrůstalo, zná se tak spoustu let a ví, co od druhých očekávat. I přes večery strávené hraním kartiček či porady, co se bude v oddíle dál odehrávat, jsme se shodli, že společně netrávíme dostatek času. A tak vznikla akce zvaná ‘Mezi rohy’, název je částečně převzatý z názvu každoročně konající se akce ‘Něco mezi’ pořádané Českou tábornickou unií. Mezi rohy bylo uskutečněno pouze pro vedoucí a praktikanty. O program se postaralo starší vedení, díky čemuž si ostatní mohli zavzpomínat, jaké to bylo za našich dětských let. 

V pátek k večeru jsme dorazili na místo. Malá vesnička uprostřed lesů. Radostín. Stoupovic nám propůjčili chatu na víkend a tak akce mohla začít. První večer a kuchař, Smrky, na nás opravdu nešetří. Uzené na nás čekalo se spoustou dalších dobrot pěkně naservírované. Po večeři jsme jen zahráli kartičky, koukli na film a usínali spokojeně s plnými bříšky, natěšeni na připravený program. 

Sobotní ráno nebylo v žádném případě ochuzené o rozcvičku. Vydatná snídaně a přesun na místní hřiště. V parném dni jsme zvládli frisbee i vybíjenou. Telátka plná energie se poté zaběhla vykoupat do Velkého Dářka a než se vrátila, následující program byl nachystán. Orientační běh. Vysvětlení pravidel, vyfasování obědů a rozdělení do týmů. Kubrt + Peťa, Smrky + Granko (+Teddy), Medúza + Hanička, Moris + Kari a Murlock + Veverka. A jde se na to! 

Kamzičí orientační závod (KOZ) byl v plném proudu. Všechno to začalo Matoušovou namluvenou zprávou. Vedla nás přes celou vesnici, více méně jsme se otáčeli v kruzích. Jakmile jsme se vymotali, vyrazili směr lesy a doposlouchali zprávu do konce, našli jsme zprávu číslo 2. Týmy se orientovaly podle jedné mapy za druhou, kilometry v nohách přibývaly a napětí, zda se někdo zatoulal či kdo koho předběhl, bylo čím dál tím větší. Pro poslední zprávu jsme si museli dokonce zaplavat. 

Finále tohoto závodu bylo velice napínavé pro týmy Kubrt + Peťa a Medúza + Hanička. Z posledního stanoviště do cíle se razilo téměř sprintem. Tekly slzy, pot po celém těle a lapání po dechu. Po napínavém souboji nakonec první místo obsadil Medúza s Haničkou. 

Trasa KOZ byla dlouhá zhruba 17 km, ale všechny týmy ušli alespoň a něco víc. Přece jen není tak lehké reálně najít malý bod na mapě v rozsáhlém lese. Moris s Kari se však vrátili až pozdě v noci. Ti si museli zajít pořádně. 

Po ukončení závodu jsme měli výbornou večeři. Ugrilované maso a spousta zeleniny. Zábava však pokračovala dál, jelikož jsme slavili Kubrtovi 18. narozeniny. Sauna! No jasný, málem bych zapomněla. Kolik Kamzíků se vleze do jedné sauny? Prostě jsme to museli vyzkoušet..

V neděli ráno jsme posnídali, všechno uklidili a vyrazili na poslední zastávku před cestou zpátky do reality. Pasecké skály byly výbornou volbou pro nějaké to lezení. Jakmile se všichni vystřídali, dali jsme si společný guláš a každý jsme se vydali vlastní cestou.

Akci jsme úspěšně zakončili a těšíme se na budoucí pokračování.


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..