Společně jsme se sešli na nám. Karla IV. a pěšky se vydali ke hřbitovu. Akce se zúčastnily jen tři děti, Marťas, Kari a Hořtica. Počasí bylo proměnlivé, ale to nám ani trochu nevadilo. Na konečné autobusu 58 jsme si děti vyzkoušely ze znalosti mapy a podle jejich předpokladů se vydali do Mariánského údolí, někdy zvaného jen jako Údolí (pozn. Karasa 😛 ). Po cestě jsme probrali mapové značky a zahráli hru na zajaté špehy.
To nám vydrželo až na Hornek, kde jsme se při výhledu na Údolí nasvačili. Odtud hurá dolů k Říčce a k našemu dalšímu cíli, k jeskyni Pekárna. Akorát v době oběda jsme dorazili k jejímu vchodu a tak jsem si ji prohlédli a pustili se do vaření. Polévky, párky sliny se nám sbíhaly, když jsme si to všecko ohřívali.
Po chutném obídku naše kroky vedly kousek údolím Říčky a pak přes kopec až do nedalekých Bílovic. Děti (a Stoupu) jsme seznámili s vilou S. K. Neumanna a pak, na zahrádce u sokolovny, si opět procvičili znalost mapy. Děcka nám tentokrát měly popsat naše celodenní putování. Nikdo z nás nečekal bůh ví jaké zázraky, ale vcelku se zadařilo. Za to celodenní pachtění byly děti odměněny korálky a další nálepkou do „cestovních pasů“. Odpočatí jsme se odebrali na nádraží, odkud nám jel vlak do Brna za rodiči.