Orientace s pomůckami

Cílem tohoto článku je naučit se orientaci za pomocí papírové mapy a buzoly. I když na první pohled se mohou tyto dvě pomůcky jevit jako složitost největší, opak je pravdou. Je to jednoduché a zvládne to každý.

Jak se určuje směr?

Abychom netápali v prostoru a neříkali si pořád jdi 100m doleva, pak se zastav, otoč se doprava a jdi dalších 100m, tak využíváme zaběhnuté názvy světových stran a pomůcky k jejich určení – kompas nebo buzolu. To naše doleva a doprava nahrazují světové strany, jako jsou východ a západ. Co jsou světové strany si hned popíšeme.

Světové strany

Pro základní orientaci používáme světové strany. Můžeme podle nich dojít do nedaleké vesnice, najít potok, nebo silnici.

  • Základem jsou 4 hlavní světové strany: sever (S), jih (J), západ (Z), východ (V).

Existují další 2 úrovně světových stran, abychom dokázali určit směr ještě přesněji. Pokud tedy chceme jít „doleva nahoru“ zjistíme si, že je to směr mezi severem a západem. Spojením těchto slov vznikne severozápad (SZ), tedy náš směr. Obdobně je to pak se severo-severozápadem (SSZ).

  • Názvy 4 hlavních světových stran najdem anglicky pod jmény north (N), sauth (S), west (W), east (E).

Anglické označení je mezinárodní a hromadně užívané i v ČR. Dejte si proto pozor na označení S, protože v češtině je to sever a v angličtině jih. V prvé řadě tedy vždy zjišťujte, v jakém jazyce jsou psány světové strany. Dobře si zapamatujte, jakým směrem je která světová strana. Směry zobrazuje tato směrová růžice.

směrová růžice čj

Azimut

Pro základní orientaci by nám mohly stačit základní světové strany. Častěji se nám však stává, že potřebujeme najít cíl vzdálený i několik kilometrů a který potřebujeme najít s přesností na metry. Příkladem takové situace je rozcestník, myslivecký posed, zakopaný poklad či strom s další šifrou. Právě k těmto účelům tu máme azimut.

Azimut se měří ve stupních (°) a k určení stupňů používáme výhradně buzolu. Je k tomu stavěná. Hlavní dominantou buzoly je vždy takovéto otočné kolečko. Kolečko je očíslováno do všech směrů stupnicí 0-360° a zevnitř popsáno anglickými světovými stranami (North, Sauth …).

azimut

Sever N má 0°, východ E má 90°, jih S má 180° a západ W má 270°. Vždy.

Azimutem můžeme libovolně zaměřovat cokoliv na jakoukoliv vzdálenost. Stačí nám vidět cíl na dohled, nebo použít mapu. Spolu s azimutem se vždy sděluje vzdálenost. Nejčastěji je vzdálenost v krocích nebo metrech. S těmito dvěmi informacemi již můžeme najít opravdu cokoliv. Kapitolu určování směru máme dokončenou a tak nám nic nebrání, abychom začali používat buzolu.

Používání buzoly

Základem buzoly je kompas. který svoji střelkou ukazuje na magnetický pól Země. Oproti kompasu má buzola navíc otočné kolečko pro určení azimutu, pravítko pro odečítání kilometrů z mapy a zvětšovací sklíčko. Takto tedy poznáme buzolu.

Ve středu otočného kolečka máme dvoubarevnou střelku. Červená část ukazuje sever, černá ukazuje jih. Dávejme si velký pozor, aby v okolí buzoly nebyl žádný kovový předmět či elektrické zařízení. Střelka by totiž nesprávně ukazovala k těmto předmětům (kvůli magnetickému poli). Nejčastějším kovovým předmětem bývá šroubek ze spodní strany stolu, který nenápadně komplikuje určování severu. Tak pozor na to 🙂 .

buzola2

Teď už přejděme k jednotlivým případům, kdy využijeme buzolu.

Zorientování mapy

Zorientování mapy slouží k tomu, aby nám sever na mapě souhlasil s našim severem v realitě.

Vložíme buzolu do pravého spodního rohu mapy tak, aby buzola byla přesně na hranách papíru. Jakmile máme buzolu na místě, otáčíme mapou dokola tak dlouho, dokud nebude červená střelka (sever) ukazovat k písmenu N buzoly. Nyní máme mapu zorientovanou, tedy sever na mapě ukazuje reálný směr.

orientace

Pochod podle azimutu

Dejme tomu, že jsme dostali lísteček se zadáním. Na lístečku je 118° se vzdáleností 50 kroků.

Všimneme si, že středem buzoly vede rýha, šipka nebo alespoň tečka. Tohle označení vede od otočného kolečka, přes lupu až k okraji buzoly. Tomuto označení se říká ryska a slouží k zaměřování.

Zpátky k zadání. Máme zadáno 118°, takže umístíme otáčením kolečka číslo 118 na rysku. Poté budeme buzolou otáčet tak, aby střelka zapadla do chlívku pod písmenem N (sever). Jakmile střelka zapadne, ryska buzoly nám ukáže azimut 118°. Pak stačí už jen jít tímto směrem a napočítat si oněch 50 kroků.

azimut

Obdobným způsobem určujeme azimut na mapě. Mapu si nejprve zorientujeme, aby souhlasily světové strany. Následně nastavíme 118 na rysku, střelku dáme do chlívku a okraj buzoly (pravítko) přiložíme na místo, kde právě jsme.

  • Nejčastěji pracujeme s turistickou mapou s poměrem 1:50 000, kde 1cm na mapě je 500m ve skutečnosti.

Buzola má pravítko s tímto poměrem, takže buzolu přiložíme tímto pravítkem k místu a namíříme ji našim směrem.

Přepočítáme si 50m/0,75m, což je standardní délka kroku a vyjíde nám vzdálenost 37,5m. Na pravítku je s poměrem 1:50 000 je to délka 0,75mm. Tak a máme všechny informace a můžeme vyrazit na pochod podle azimutu. V praxi bychom vzdálenost 50 kroků řešili pouze na buzole, ale aspoň máme názorný příklad 🙂 .

Používání mapy

Pro nás je nejzajímavější mapa turistická. Výhodou turistických map je jejich podrobnost. Jsou totiž v relativně malém měřítku, nejčastěji 1:50 000. Jsou na ni zakresleny podrobně lesní stezky, kopce, vrstevnice a hlavně turistické trasy. Náš oddíl využívá map od společnosti KČT – Klub českých turistů. Na táboře používáme mapu č.78 Česká Kanada a Slavonicko. Číslo 78 je číslo výseče, kterou mapa zobrazuje. Mapu si kupujte podle místa, kde se budete pohybovat. Čísla výsečí si můžete prohlédnou třeba tady.

turisticka mapa

S mapou se nemůžete na dlouho ztratit. Každý dobrý turista se umí rozhlédnout po okolí a najít objekty, které jsou na mapě. Jakmile najde objekt na mapě, ví kde je a už není ztracený. Takže nechoďme jenom s mapou v ruce. Koukejme se po okolí.

Používání map v praxi

K samotné mapě toho ani není moc co říct. Mohli bychom tady básnit o tom, jak mapa vzniká, kolik jich je druhů, vydavatelů a bůh ví čeho ještě, ale to pro nás není podstatné. Pro používání si snad jen dejte pozor na aktuálnost mapy. Trasy se stále mění, některé vznikají, další jsou neudržované a zanikají.

Aktuálnost map je tedy klíčový prvek pro používání. Na mapě z roku 2004 nemusí být rozhledna, která už v mapě 2008 nakreslena je. Čtení z mapy je jenom o tom znát legendu mapy, česky řečeno, co který obrázek na mapě znamená.

Legenda map KČT

legenda kčt

Pár slov na závěr

Jak jsme si již říkali v úvodu, orientace s pomůckami v přírodě není žádná věda. Když máte aktuální mapu a buzolu s sebou, vždy se nějak do cíle dostanete. Pořizovací cena obou věcí je zhruba 250Kč, což není tak hrozné. Buzolu máte na pořád, mapu tak na 3-5 let…a hlavně se vám nestane jako u GPS, že vám v půlce cesty dojde baterka.

O orientování se v přírodě bez pomůcek si můžete přečíst v druhém článku, který jsme pro vás sepsali.

Doufám, že čtení bylo pro vás přínosem. 😉